Užívej si, co to jde

Autor: Matouš Kyncl| 8. Květen 2010 | Přečteno: 541x |

Woody Allen je zpátky. Tedy, zpátky v New Yorku, a nám o tom dává vědět prostřednictvím svého dalšího filmu, komedie „Užívej si, co to jde“ .

Odehrává se samozřejmě v newyorském prostředí, v kolektivu intelektuálů. Boris Yelnikof je jeden z nich a vypráví nám svůj příběh. Vypráví o konci svého prvního manželství, po němž se rozhodl zanevřít na svět, začal učit šachy a zatrpknul – tedy kritizoval každého, kdo nedosahoval jeho génia. Jednoho dne se ale v jeho životě objevila mladá dívka Melody, která byla z rodiny Borisem opovrhovaných křesťanů, a co si budem povídat, inteligence také moc nepobrala. Utekla z domova, a jemu nezbylo, protože to nebyl v hloubi takový nelida, jak vypadal, nežli se jí ujmout. Cokoliv ale může fungovat, a tak se mezi nimi utvořil citový vztah. Žili spolu šťastně, probírali zásadní otázky života i životní střípečky, oba se od sebe hodně naučili. Jejich štěstí se začalo rozpadat, když se přistěhovala ještě její matka…

Užívej si, co to jde - motto hlavního hrdiny

Z dílen Allena jde spíše o průměr, žádný možná očekávaný zázrak. Zajímavý námět, vtipné dialogy, herecké výkony a samozřejmě i taktovka zkušeného režiséra udělaly své, a film si určitě většina z vás užije. Možná vás donutí přemýšlet, možná vám zodpoví některé otázky, ale rozhodně vás pobaví. Zajímavým prvkem je také prolomení filmové „čtvrté dimenze“, to znamená že si hlavní hrdina promluví i s vámi, avšak ostatní si o něm myslí, že je blázen. Co ale tedy herecké výkony? Představitel hlavní role, občasný filmový herec Larry David ji zvládl na jedničku z hvězdičkou. Boris v jeho podání je skoro skutečnou postavou ze života, a mě se v hlavě zrodila otázka, zdali není jejich životní příběh přecejen podobný. V kombinaci s Melody – Evan Rachel Wood tvoří opravdu jedinečnou dvojici. A co se týče zbytku herců, lze jen říct, že Allen si herce do svých filmů vybírá většinou skvěle.

Whatever Works Plakát

Užívej si, co to jde je nakonec filmem snadno pro diváka stravitelným, vtipným a také hezký obrazem, přesto existují věci co mu chybí. Chybí mu typický Allenův náboj, šarm, pravidelný spád a vyvážený příběh. A přecejen, když začnete o dialozích trochu přemýšlet, přijdou vám trochu jako nesmyslné spatlaniny.