22. 9. 2017



S The Hurt Locker po Iráku

Autor: Matouš Erban| 5. května 2010 | Přečteno: 448x |

Poslat známé(mu):





Pošli článek známé(mu) |

Uběhly již téměř dva měsíce, co ceny Americké filmové akademie ovládl válečný snímek režisérky Kathryn Bigelow The Hurt Locker. Z devíti nominací neproměnil jen tři: za nejlepší herecký výkon, kameru a za hudbu k filmu, které se věnují následující řádky.


The Hurt Locker - Marco Beltrami, Buck Sanders

Soundtrack k filmu The Hurt Locker vznikal ve spolupráci Bucka Sanderse a Marca Beltramiho, jenž po úspěchu s kompozicemi k westernu 3:10 Vlak do Yumy zaznamenal druhou nominaci na Oscara. Po Max Payneovi se jedná o další společnou práci této dvojice.

Beltrami a Sanders na půlhodinovém instrumentálním albu zbytečně neexhibují a svým ambientním pojetím pouze dotváří atmosféru rozpáleného Iráku. Zato ji ale dotváří skutečně precizně. Kromě závěrečného návratu hlavního hrdiny do své „domoviny“ se hudba nedostává do pozice středobodu dění na plátně. Divák, aniž si to uvědomuje, je pomalými a podmanivými tóny postupně vtahován hlouběji a hlouběji do příběhu.

Celému albu střídavě dominují elektrická kytara a smyčcový kvartet. Tento mix nefunguje vždy, neboť v některých pasážích je přechod z jedné polohy do druhé možná až příliš násilný. Projevuje se to hlavně v několika samostatných skladbách, kdy náhle nástupy působí trochu uměle a spíše ruší. Dvojice skladatelů opakuje některé motivy možná častěji než by bylo nutné, ale stejně jako u Jamese Hornera jsou opakovány jen ty nejlepší prvky z celého soundtracku. Veškeré tyto neduhy se ovšem projevují pouze při poslechu samostatného alba, jelikož v průběhu filmu se vzhledem k neupřednostňování hudby do pozice vyčnívajícího prvku tento nedostatek stírá. Každopádně za co si tvůrci zaslouží palec nahoru je zakomponování lokálních dechových nástrojů, které již tak precizní práci Kathryn Bigelow ještě umocňují. Za zmínku stojí též piano, které sice nedostává tolik prostoru jako předešle zmíněné nástroje, přesto svou úlohou nedělá v žádném případě celku ostudu, naopak.

Jako dokreslení atmosféry filmu soundtrack uspěl, v rámci samostatného alba a to až na několik výjimek (například emotivně naléhavá závěrečná skladba The Way I Am) slavné není. Problém je především v ambientní koncepci, kdy kombinace různých prvků navozuje patřičnou náladu pouze ve spojení s obrazem. Proto lze koupi samostatného alba doporučit snad jen těm, jež si chtějí válkou zmítaný Irák projít znovu ve svých vzpomínkách. Ostatní budou hledat cestu marně a rukopis dvojice Beltrami, Sanders jim bude připadat jako nefungující sled tónů. Na druhou stranu, pokud soundtracku dáte šanci, tak s každým dalším poslechem vám The Hurt Locker OST přiroste k srdci zase o trochu víc.

1. The Hurt Locker (1:52)
2. Goodnight Bastard (4:10)
3. The Long Walk (1:44)
4. Hostile (3:25)
5. B Company (2:29)
6. Man in the Green, Bomb Suit (2:03)
7. There will be Bombs (2:27)
8. Body Bomb (2:35)
9. Bleeding Deacon (1:17)
10. Oil Tanker Aftermath (3:32)
11. A Guest in my House (3:09)
12. The Way I am (2:29)

  • Skladatelé: Marco Beltrami, Buck Sanders
  • Dirigoval: Marco Beltrami
  • Orchestrace: Marco Beltrami
  • Nahrál: The Hollywood Studio Symphony
  • Celkový čas: 31:14

Hodnocení: 60%

Cesta ke článku: Cinemo.cz / SOUNDTRACKY / RECENZE: S The Hurt Locker po Iráku
Líbí se ti tento článek? Vlož ho na svůj web. Stačí zkopírovat následující HTML kód a je to!
Sdílej článek na Facebooku:

Přidej komentář

Sledovat nově přidané komentáře k článku

Jaký je váš oblíbený filmový žánr? (max. 5)

Nahrávání ... Nahrávání ...
TOPlist