28. 7. 2017



Můj život v ruinách

Autor: Jakub Miller| 30. října 2009 | Přečteno: 714x |

Poslat známé(mu):





Pošli článek známé(mu) |

Po shlédnutí řecko-romantické komedie naštěstí neskončí v ruinách i divákův den, opak je totiž pravdou.

Život Geogie stojí za starou bačkoru. Do rodného Řecka přijela kvůli pozici učitele na univerzitě, z té jí ale vyrazili a tak nakonec skončila jako průvodkyně turistů, které více jak starověké chrámy zajímá zmrzlina či veget na pláži. Její snaha o vštěpování vědomostí do hlav svých zákazníků budí pouze opovržení a tak emancipovaná žena pomalu přemýšlí o návratu do USA ihned po zájezdu se svou poslední skupinou. Osud má ale pro ní jiné plány a Georgie postupně zjišťuje, že na změnu není nikdy pozdě.

mylife22Můj život v ruinách je téměř učebnicový příklad tzn. „road movie“. Máme tu hlavní hrdinku ztracenou ve vlastním životě, moudrého dědu se smyslem pro humor, babičku co místo nákupu krade, komickou dvojici manželů z USA, tříčlennou rodinu s problémy v komunikaci mezi sebou, sympatického tlouštíka toužícího po pozornosti žen a  zarostlého prince v bílém autobuse, z kterého se po čase vyklube neodolatelný gentleman. Všichni účastníci zájezdu prožívají desítky vtipných eskapád, aby na konci našli sebe sama a uvědomili si důležité věci v životě. Základní kostra příběhu je absolutně totožná s desítkami filmu před tímto, což ostatně dojde divákovi již během první dvaceti minut. Kde ale ostatní komedie tohoto typu padají do oblastí plných trapnosti, zde se vtipům dá od srdce zasmát a ocenit jejich originální provedení.

Režisér snímku Donald Petrie nikdy moc svými díly neohromil, jako příklad stačí uvést film „Jak ztratit kluka v 10-ti dnech“. Tentokrát se ale vytáhl a díky skvělé stopáži 95 minut naservíroval vyvážený mix komedie a dramatu přesně ve stylu země kde se děj odehrává. Většina dialogů má spád, kamera skvěle zaobírá krásy antického Řecka a orchestrální hudba říznuta tuzemskými popěvky skvěle navozuje pocit, že léto ještě není u konce. Hlavní hrdinka v podání Nii Vardalos působí velmi svěže oproti ostatních konkurentkám z podobného žánru. V soutěži o největšího sympaťáka ale na celé čáře vyhrává postava Irva, které propůjčil svůj talent veterán kinematografie Richard Dreyfuss. Jeho výstupy nepostrádají šarm a i ta nejkýčovitější scéna je díky němu snadno stravitelná.

životvruinách5555555Sečteno a podrženo, „Můj život v ruinách“ je příjemná letní komedie, jenž rozesměje i toho největšího flegmatika a dokáže zpestřit jinak černobílý den. Někdo se v hlavních hrdinech pozná, někdo naopak ne. Všichni se ale po odchodu ze sálu schodnou na tom, že tohle už jednou někde viděli, ale tentokrát se to podařilo natočit tak, aby jedinou bolest utrpěla divákova bránice.

_______________________________________________________________________________________________

Můj život v ruinách

Režie: Donald Petrie

Scénář: Mike Reiss

Hrají: Nia Vardalos, Richard Dreyfuss, Alexis Georgoulis, Harland Williams

Premiéra: 5.11.2009

Žánr: Komedie

Hodnocení: 60%

Cesta ke článku: Cinemo.cz / FILMY / RECENZE: Můj život v ruinách
Líbí se ti tento článek? Vlož ho na svůj web. Stačí zkopírovat následující HTML kód a je to!
Sdílej článek na Facebooku:

Přidej komentář

Sledovat nově přidané komentáře k článku

Jaký je váš oblíbený filmový žánr? (max. 5)

Nahrávání ... Nahrávání ...
TOPlist