28. 4. 2017



Film Ve stínu, kriminálka z 50. let v Československu s Ivanem Trojanem, jde do kin a vzápětí do nominací na Oscara

Autor: Mediafax, red| 4. září 2012 | Přečteno: 944x |

Poslat známé(mu):





Pošli článek známé(mu) |

Nový český film Ve stínu, kriminálka z 50. let v Československu s Ivanem Trojanem v hlavní roli, se do českých kin dostane 13. září, mezinárodní premiéru by pak tvůrci rádi spojili s nominací na Oscara za Českou republiku. V úterý o tom novináře po projekci informoval režisér a také producent snímku David Ondříček, který říká, že inspirací mu byly filmy: Psycho, Blade Runner a Sedm.

„Víme, že zejména zahraniční mise nebude jednoduchých úkolem, protože uzávěrka nominací na Oscara za Česko je 14. září, tedy den po premiéře. Doufáme však, že to akademici stihnou,“ uvedl Ondříček.

Snímek Ve stínu zavádí diváka do bývalého Československa 50. let a v těchto kulisách rozehrává napínavý kriminální příběh, který ve svém důsledku zasáhne do osobních osudů aktérů i jejich blízkých. Kapitán Hakl (Ivan Trojan) vyšetřuje krádež v klenotnictví. Z běžné vloupačky se ale vlivem zákulisních intrik tajné policie začíná stávat politická kauza. Z nařízení Státní bezpečnosti přebírá Haklovo vyšetřování major Zenke (Sebastian Koch), policejní specialista z NDR, pod jehož vedením se vyšetřování ubírá jiným směrem, než Haklovi napovídá instinkt zkušeného kriminalisty.

Hakl však na vlastní pěst pokračuje ve vyšetřování a film tak začíná řešit i otázku, do jaké míry může jedinec vzdorovat organizované síle zla prorostlé do státních struktur.

Film Ve stínu vznikl v česko-slovensko-polsko-izraelské koprodukci. Producenty filmu jsou David Ondříček (Lucky Man Films) a Kryštof Mucha a Ehud Bleiberg (Bleiberg Entertainment), koproducenty Jacek Naglowski a Agnieszka Janowska z polské produkční společnosti Centrala Film a za Slovensko Patrik Pašš (Trigon Production). Koproducentem jsou dále společnosti RWE, United King Films a Barrandov Studio.

Hlavním partnerem je TV Nova, dalšími partnery jsou HBO, České dráhy a Odra film.

 

Ve stínu, v hlavní roli Ivan Trojan
Ve stínu, v hlavní roli Ivan Trojan

 

V hlavních rolích nesmiřitelných protivníků se Ve stínu představují čtyřnásobný držitel Českého lva Ivan
Trojan a jeden z nejpopulárnějších současných evropských herců, hvězda Oscarem oceněného dramatu
Životy těch druhých, Sebastian Koch. Je z pohledu konečného tvaru filmu režisér spokojen se svou volbou?
„Naprosto,“ souhlasí Ondříček. „Ivanovi byl film ušit na míru a já jsem z něho nadšen. Tentokrát se nejedná
o hereckou exibici, nebo jakýsi herecký koncert. Je to vnitřní drama člověka z masa a kostí, který se ocitl
v těžké situaci. Ivan je mimořádný herec a člověk. Stále nemohu uvěřit tomu, že v našem filmu hrál Sebastian
Koch, kterého znám z Životy těch druhých a mnoha amerických a evropských filmů. Je to zvláštní člověk
a myslím, že jsme se určitým způsobem sblížili.“

Ve stínu, Sebastian Koch, Ivan Trojan, David Ondříček
Ve stínu, Sebastian Koch, Ivan Trojan, David Ondříček

„Po dlouhé době máme, myslím, v českém filmu postavu, které si můžeme vážit za její postoje, “ říká o své
úloze Ivan Trojan. „A zároveň to není člověk, se kterým bychom po celou dobu sympatizovali. Má své mouchy
i nedostatky, a tím pádem může být divákovi přístupnější, bližší. Není to žádný plakátový hrdina. Práce je u něj
na prvním místě, ale dostane se do situace, kdy musí zvažovat, jestli ztratí svou čest, nebo svou rodinu.“
Scénář začal psát podle Ondříčkova námětu Marek Epstein Ivanu Trojanovi na tělo. Vzhledem k tomu, že
Trojan se se scenáristou dobře zná – vytvořil například hlavní role v dramatech Václav nebo Brainstorm podle
Epsteinových scénářů – měl možnost i svým názorem přispět k charakteru hlavního hrdiny Ve stínu. Přestože
scénář vznikal čtyři roky a řada věcí se v něm změnila, Ivan Trojan zůstal celou dobu neměnnou jistotou.
„Pro mě samotného je záhadou, že se Ivan objevil hned v několika filmech podle mých textů. Považuji ho
za jednoho z nejlepších herců v této zemi a tak je logické, že si jako autor přeji, aby v mých filmech hrál. Co
přimělo jeho, netuším,“ říká Marek Epstein a dodává: „Občas mám pocit, že nás spojuje jakási neviditelná
nit, která se začala příst v minulosti, když jsme oba dělali vrcholově sport. Zbytková soutěživost a zároveň
dravost těch, co před sebou viděli ty nejlepší. Práce na sobě, vytrvalost a kritičnost. To je to, co si na Ivanovi
cením a sám se o to často marně pokouším. Byl bych rád, kdyby se nám ta nit ještě nějaký čas nepřetrhla.“
Po Samotářích a Jedna ruka netleská jde o další spolupráci tandemu Trojan – Ondříček. Je to výhoda
spolupracovat s režisérem, se kterým jste si lidsky blízcí?
„Já to za výhodu považuju,“ vysvětluje Ivan Trojan. „S Davidem jsme se skamarádili už během Samotářů
a to kamarádství přešlo z práce i do běžného života. Dělat s někým, s nímž si lidsky rozumíte, znamená větší
pohodu na place a je to větší pohoda i v tom, že si jak o scénáři, tak o tom, co po mně bude režisér chtít,
můžeme otevřeněji popovídat. A že se ani jeden přitom neurážíme. Oba máme rádi takový ten černý ostrý
humor, takže se vůbec nešetříme, což snad i v případě filmu Ve stínu bylo ku prospěchu.“
V čem naopak vidí největší herecký přínos Ivana Trojana režisér David Ondříček?
„Takový herec se rodí jednou za generaci. Vím, že to může některé lidi naštvat a mávnou nad tím rukou, ale
je to prostě tak. Jeho největší přínos je jeho genialita!“

Kapitán Hakl řeší v příběhu několik dilemat zároveň – obětovat svou profesionální čest pro příslib jakési
kariéry či alespoň možnosti dál pracovat na kriminálce. A zároveň – jak se nezpronevěřit pravdě a mravním
principům a přitom neohrozit existenci vlastní rodiny… Které z těch rozhodnutí je pro něho těžší?
„To jsou zcela zásadní a velice těžké otázky a já jsem si při uvažování o nich často vzpomněl na lidi, které
jsem měl možnost poznat – jako byl třeba Václav Havel, lidi, kteří se postavili moci a pravda byla pro
ně nejzásadnější a nejdůležitější,“ přiznává Ivan Trojan. „Protože pokud byste se té pravdě zpronevěřili,
zpronevěřili jste se sami sobě. A to by vás strašně oslabilo a v té chvíli by to oslabilo i váš vztah k rodině. Já
sám jsem se dostal na takovou křižovatku jednou, ale tehdy jsem se rozhodoval jenom sám za sebe – to jsem
ještě neměl rodinu. Bylo to v době, kdy jsem podepsal Několik vět a petici za propuštění Václava Havla a měl
jsem možnost to odvolat a zůstat v AUSu (Armádní umělecký soubor), anebo být odvelen do Humenného.
Zvolil jsem Humenné a tehdy jsem musel položit sám sobě otázku, co je pro mě podstatné. A uvědomil jsem
si, že kdybych odvolal, už bych se sám se sebou nikdy nesmířil. V našem filmu je to ale daleko složitější
a zásadnější. Je to dáno jednak dobou, padesátá léta, tam šlo o život nejen hrdiny, ale všech jeho blízkých.
Podstatné a důležité bylo tohle vybalancovat ve scénáři. Když Hakl pochopil, že se ten boj s mocí nedá
vyhrát, stejně se nevzdal a tím, že neustoupil, vlastně zvítězil. A to v tom filmu je. Vyhrál tím, že předal
poselství svému synovi. Poselství, že čím víc takových lidí bude, tím bude ten systém slabší a slabší. Bohužel
v klíčových okamžicích našich dějin takových lidí nebylo mnoho, ale byli. Takže jsem vděčný, že jsem si
mohl tuto roli zahrát, i když je to do značné míry fikce. Ale vůči těm, kteří se obětovali, pro ně a za ně jsem
rád, že sem to mohl udělat.“

Ve stínu, Sebastian Koch, Ivan Trojan
Ve stínu, Sebastian Koch, Ivan Trojan

Co naopak přesvědčilo Sebastiana Kocha, aby přijal roli ve filmu Ve stínu?
„Mám to velké štěstí, že si mohu vybírat, co budu dělat. A zvláštní náhodou si vybírám právě tato historická
témata,“ vysvětluje Koch. „Myslím si, že když se v dějinách stane něco, co má cenu za dvacet, čtyřicet nebo
padesát let znovu převyprávět pomocí filmu, povídky či románu, tak to opravdu musí mít zvláštní sílu, to je
důvod, proč tyto látky má smysl dělat. Jak jsem již řekl, svou práci si vybírám. Řeknu si: má smysl, aby tento
film vznikl? A když si odpovím, že to smysl nemá, tak ho prostě nedělám!“
Doba, do které je příběh zasazen, má podle Sebastiana Kocha velmi zvláštní, i když tragický náboj. „Padesátá
léta jsou velmi vzrušující doba, po dvou světových válkách – zvláště v Německu a v německém okolí, kde
nezůstal stát kámen na kameni. Tolik se tohoto zničilo, musí se hodně obnovovat a tu se hned objeví staré
mocenské struktury a nechtějí se pustit. Tady v Česku to byli komunisté, kteří vše radikálně převzali, vlastně
od roku 1948. A o tom také vypráví tento film, s jakou neuvěřitelnou brutalitou se prosazuje nový systém. Co
považuji za fascinující, je to, že po nacistickém režimu, což byl úplný horor, se dostaneme do dalšího hororu.
To je tak nepopsatelné a neuvěřitelné, co lidé museli zažít. Oni si již mysleli – tak to už máme za sebou
a můžeme se svobodně vyjádřit a místo toho přichází další katastrofa,“ říká Sebastian Koch.
Jak fungovalo herecké partnerství Trojana a Kocha?
„Zvláštně,“ přibližuje atmosféru natáčení David Ondříček. „Vlastně jsou si v něčem podobní a přitom velice
rozdílní. O tom by se dalo hovořit dlouho. Oba chtějí natočit skvělý film a chtějí v něm zazářit. A oba jsou
naprosto profesionální. Navzájem se respektovali. Když mluvím se Sebastianem po telefonu, vždy se ptá
na Ivana.“
„Sebastian je vynikající herec, to jsem poznal už během přípravy na natáčení, kdy jsme se spolu několikrát
sešli. Je podobně pečlivý jako já, možná ještě preciznější. A těm připomínkám a věcem, které on chtěl
do filmu zakomponovat, jsem velice rozuměl,“ doplňuje své vlastní dojmy Ivan Trojan. „Trochu problém byl
v komunikaci, já německy neumím a moje angličtina není nejlepší, často jsme se při ní zasmáli. Nejvíc jsme
se domlouvali přes Davida, kromě toho měl Sebastian tlumočníka. Pracovali jsme i na dialozích, protože
on samozřejmě cítil, že některé věci se v němčině musí říct jinak, než jak byly přeloženy ve scénáři. Vlastně
nám v tomhle směru velmi pomohl a já jsem ho ještě poprosil, aby mi pomohl s výslovností a konečnou
podobou německého textu. Takže mi to sám nahrál a já si to odposlouchával, aby melodie řeči odpovídala.
Při tomhle se ukázalo, jak je vlastně řeč důležitá, jak je do velké míry jazyk určující pro ten který národ, pro
jeho mentalitu. Rozdíl mezi Čechy a Němci je patrný už právě v té řeči. Tím jsme strávili poměrně hodně
času.“
Bylo složité třeba s ohledem na to, že každý hrál v jiném jazyce, vytvářet mezi nimi to potřebné napětí, které
vztah jejich hrdinů vyžaduje?

„Nebylo,“ říká rezolutně David Ondříček. „Oni jsou prostě strašně dobří.“

Hlavní ženskou roli, Haklovu manželku Jitku, hraje slovenská herečka Soňa Norisová.
„Jitka Haklová je učitelka, představuje takový klidný element. Mají s manželem vztah, který není zcela
ideální, protože muž je stále v práci a z její strany je cítit v pozadí podvědomý strach z toho, co bude. Její muž
pořád tak trošku zachraňuje svět a ona má pocit, jako by do toho světa nepatřila,“ říká Soňa Norisová.
Pro herečku byl dobový film lákavý, ale zároveň si uvědomovala, že se potká s obdobím, které je jí neznámé:
„Mám dobovky strašně ráda. Nepřipravovala jsem se na roli tím, že bych se ponořila do knih, ale ptala jsem
se rodičů, jaké to pro ně bylo. Uvědomila jsme si, že o tomto období kolem měnové reformy se moc nemluví
a málokdo z dnešních mladých si uvědomí, jak strašný to byl průšvih. Kolik sebevražd a tragédií to přineslo.
Kolik lidí ze dne na den ztratilo celý svůj majetek a životy se jim obrátily naruby. Celá doba byla tak šedivá,
jako ty kostýmy, co nosím.“

Ve stínu, Soňa Norisová
Ve stínu, Soňa Norisová
Cesta ke článku: Cinemo.cz / FILMY, ROZHOVORY / RECENZE: Film Ve stínu, kriminálka z 50. let v Československu s Ivanem Trojanem, jde do kin a vzápětí do nominací na Oscara
Líbí se ti tento článek? Vlož ho na svůj web. Stačí zkopírovat následující HTML kód a je to!
Sdílej článek na Facebooku:

Přidej komentář

Sledovat nově přidané komentáře k článku

Jaký je váš oblíbený filmový žánr? (max. 5)

Nahrávání ... Nahrávání ...
TOPlist