24. 11. 2017



Festivalová Jihlava dokumentuje život

Autor: Petra Andrýsková| 1. listopadu 2010 | Přečteno: 204x |

Poslat známé(mu):





Pošli článek známé(mu) |

Festival dokumentárního filmu v Jihlavě přináší každý rok kromě celosvětově oceňovaných dokumentů i to nejzajímavější z domácí tvorby. Podle jejího hesla jsme se měli bezuzdně poddat snění, zažít v kinosále to, co nikdy nebudeme moct zažít ve svých vlastních životech.

P1020602Český divák nejlépe ocení místní tvorbu- zná české poměry a její výrazné osobnosti, stejně jako chování lidí a prostředí, v němž žijí. V následujících řádcích proto přináším anotace na to nejzajímavější, co se v Jihlavě hrálo.

Dětství jako radost i boj

Štěstí v neštěstí- tak bych popsala film o nemocném dítěti odsouzeném na smrt ještě před jeho narozením. Zatímco malá Juliánka na filmovém plátně bojovala o svůj život, jednu z maminek musela před sálem utěšovat sama režisérka. Je zázrak, že holčička může žít, i když ji nejspíš v jejím mentálním i fyzickém vývoji brzy předežene zdravá mladší sestra. Milující rodiče jsou ve filmu i v životě tím, co nám pomáhá přes překážky. „Všichni mlčeli a prožívali to a já vám za to děkuji.“ I chlapovi jak hora, jakým je porotce John Bok, se zlomil hlas. Film bude možné zhlédnout na HBO, pro kterou byl vyroben. (Zachraňte Edwardse)

O tom, že i postižení lidé mohou být právoplatnými členy naší společnosti, jsme se přesvědčili i díky skupině mentálně slabších jedinců Inventura, která ve svém dokumentu ukázala svůj fenomenální náhled na předvolební kampaně a vznik světa. „Nemáme rádi, když se nám říká, že jsme mentálové.“ „Já myslím, že jste veselá kopa,“ odpověděla slečna z publika. „No vidíte- a veselá kopa, to je půl zdraví!“ Inventura si vysloužila nejeden bouřlivý potlesk během filmu i po něm. Dokument byl na festivalu odměněn Cenou diváků a ČT 2 ho přinese 22. prosince. (Pozemšťané, koho budete volit?)

Mládí jako objevování sebe samého

„Provaz, anální kolík, vibrátor- to je nuda, ten má každej- páska a další anální kolík. Jo, to je krásnej nástroj.“ Studentka předvádí svou sado-maso krabici. Tohle není jen touha být svazován, to je životní potřeba, se kterou se člověk rodí. Ať už dominance nebo submitivita- v pubertě se to přihlásí a tato touha nejde jinak ukojit. Po „otrockém orgasmu“ touží politička Strany zelených, studentka i ajťák, který si oblíbil koně a drezúru. Někdo se 83 minut smál, jiní odvraceli tvář, další se potutelně usmívali a vyjeveně koukali. Možná potom ale někdo nemohl spát… K zhlédnutí na HBO2. (Nebe, peklo)

Jiné starosti má mládež ve španělském Baskicku. Z tohoto označení by jim ale vstávaly vlasy hrůzou na hlavě- bojují totiž za Baskicko, které by bylo nezávislým státem. Režisérka Tereza Reichová se vydala po stopách graffiti, aby objevila vězněnou mládež, mučení a bezpráví. Opravdu mluvíme o vyspělém státu Evropské unie nebo o návratu do středověku? (Manuál na výrobu teroristy)

Dospělost jako samota3514_22784c1f821fa95ae

O tom, jak se neoženit a nevdát, a taky o tom, jak se do vašeho života pletou ostatní. Nejen slovenské vesnice mohou mít tak svérázného starostu-generála, který se rozhodne udat všechny staré mládence a staré panny, obraz vesnice je jak vystřižený i z českého prostředí. „To je tak reálný, až je to vtipný.“ Návštěvníci se smáli po celou dobu filmu. Režisérka má na to ale trochu jiný názor: „Čím víc o tom člověk přemýšlí, tím míň mu to přijde vtipné. Neměla to být komedie.“ Kino je narvané k prasknutí a namačkaným návštěvníkům se zdá, že seznámit se na tomhle světě by neměl být problém. Film bude uveden i v českých kinech, a to 4. prosince. (Nesvatbov)

Sami ve svém problému zůstali obyvatelé Nošovic. Tato vesnice má asi tisícovku obyvatel, na okolních polích se pěstovalo zelí, lidé byli stejní jako na každém jiném venkově. Když přišli šikmoocí páni a tohle všechno jim chtěli vzít, bránili se. Výhružky ale udělaly své a zlomily i ty nezlomitelné. Člověk se neubrání myšlence na komunisty, kteří taky brali, co nebylo jejich. Některé to zlomilo, jiní bojovali se smyslem pro humor. Do fabriky Hyundai postavené na zelných polích lidé jezdí ve škodovkách. Když se obyvatelé, kteří kdysi bojovali tělem i duší za své pozemky, prochází při exkurzi fabrikou a fotí se před ní, vyslouží si spíš kritiku než pochvalné řeči. „Ti lidi jsou jako ovce.“ Někteří diváci mají pocit, že by vydrželi a nepoddali se. To si ale Nošovičtí nejspíš mysleli taky. (Vše pro dobro světa a Nošovic)

Stáří jako následek života

Zestárnout není umění, umění je snést to- jak praví klasik Goethe. Lidé zavření v psychiatrických léčebnách v Irsku to nesnesli. Kdyby zdi mohly mluvit, slyšeli bychom nejeden životní příběh, který je dovedl až na toto místo. Obrazy a zážitky z mládí je pronásledují a pronásledovat budou, dokud budou živi. (Kdyby zdi mohly mluvit)

To se týká i Michala Danišoviče, muže, který velel zásahu policistů proti demonstrantům během Sametové revoluce. Kritické chvíle podle své verze strávil na záchodě a s klobásou na večeři. Oficiálně ale stál v čele, proto se na něj pak plivalo. Vinen nebo nevinen? Hranice může být tenká. Své minulosti se  nezbavil ani jako podnikatel a chovatel králíků. (JUDr. Michal Danišovič)

Po pětidenní dávce emocí mám pocit, že pro strávení všech dojmů bych potřebovala zavřít do místnosti pro terapii tmou stejně jako studentka FAMU ve svém filmu Půlnoc nebo se vypovídat v rámci Cinematerapie. Pokud by se to ještě podařilo někomu nafilmovat stejně dobře jako výše zmíněné snímky, štěstím bych zaplesala nejen já, ale i česká dokumentaristika.

Cesta ke článku: Cinemo.cz / AKCE / Festivalová Jihlava dokumentuje život
Líbí se ti tento článek? Vlož ho na svůj web. Stačí zkopírovat následující HTML kód a je to!
Sdílej článek na Facebooku:

Přidej komentář

Sledovat nově přidané komentáře k článku

Jaký je váš oblíbený filmový žánr? (max. 5)

Nahrávání ... Nahrávání ...
TOPlist