„Není to jenom film o konopí, ale především o otázkách života a smrti, osobní svobodě, pokoře a víře, nezbytné občanské neposlušnosti, záhadách vědy a především o sebeuvědomění a možnostech lidstva, jak překonat samo sebe a své slabosti,“ vysvětluje režisér snímku Petr Slabý. Natáčelo se v České republice a Izraeli, kde jsou léčebné vlastnosti konopí zkoumány již desítky let. Ve filmu nechybí záběry z konference o konopí v parlamentu či záběry z pochodu Million Marihuana March 2010 a takzvané Konopné revoluce. Tvůrci dokumentu byli s kamerou přítomni i soudnímu procesu s psychoterapeutem Dušanem Dvořákem odsouzeným za pěstování a distribuci drog.
Snímek vstupuje do kin v době, kdy má v České republice dojít k dlouho očekávaným legislativním změnám a konopí by mělo být zpřístupněno pro léčebné a vědecké účely. Rok konopí tak získá velmi aktuální společensko-politický kontext. Ve snímku však zaznívají hlasy, že chystané změny nejsou velkým vítězství, neboť návrhy nepočítají s možností, kdy si pacienti mohou konopí pěstovat sami pro svou léčbu. Nezřídka trpící lidé tak budou odkázáni  pouze na oficiální farmaceutické výrobky.
„Od počátku nebyl záměr film jakkoliv ideologicky či propagandisticky determinovat. Důležitější jsou lidské osudy než jakákoliv dogmata. To vše vedlo k jakémusi pozitivně hybridnímu formátu, který osciluje na hraně příběhového dokumentu a paražurnalistiky. Niterní příběhy tu tudíž střídají politické i revolucionářské floskule, názory vědců, lékařů i postižených,“ dodává Petr Slabý.

Film Rok konopí bude uveden v předpremiéře na festivalu Academia Film Olomouc 18. dubna. Po pražské premiéře zamíří do kin v různých koutech republiky. Řadu projekcí doprovodí i diskuse s tvůrci a aktéry snímku.

O filmu
Devadesátiminutový film Rok konopí je protkán úvahami o lidských právech, svobodě jednotlivce a jeho určení ve společnosti, která trestá prokazatelně nekomerční produkci konopí, zatímco tzv. tvrdé drogy lze bez obtíží sehnat na každém rohu většího města. Na plátně se divákům postupně skládá mozaika názorů, životních příběhů, faktů a mýtů a je zcela na nich, jaký názor si vytvoří.
Pro film se podařilo získat ke spolupráci čtyři pacienty trpící rakovinou a roztroušenou sklerózou.
Dokumentaristé v čele s režisérem Petrem Slabým a kameramanem Jaromírem Kačerem časosběrným způsobem zaznamenávali v letech 2010 až 2012 jejich cestu od opuštění klasické léčby až po užívání konopí. Ve filmu vystupuje onkologická pacientka Eva Šarounová, pro níž znamenalo konopí poslední možnost záchrany života, pacienti s roztroušenou sklerózou Philip Polívka a Ivana Rosová a další onkologický pacient Milan Špaček, který navzdory varování lékařů opustil klasickou léčbu.
Další důležitou postavou dokumentárního snímku je psychoterapeut a zakladatel společnosti Konopí je lékař Dušan Dvořák, který se rozhodl zkoumat léčebné účinky konopí již v roce 2000. Snímek mimo jiné zachycuje i proces, ve kterém je Dvořák souzen za pěstování konopí právě pro léčebné účely. Tato kauza nebyla až do dnešních dnů uzavřena a Dvořáka čeká v dubnu další soud. V březnu tohoto roku jej prostějovští policisté obvinili potřetí ze zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s psychotropními látkami a jedy. Důležitou aktérkou je i léčitelka a chemička Libuše „Bushka“ Bryndová. Filosofickým průvodcem celého díla je klinický psycholog a dlouholetý člen divadla Vizita Pjér la Šé´z, jenž je i autorem sugestivní hudby filmu.
Na snímku spolupracovaly i přední světové kapacity věnující se léčebným účinkům konopí, jako jsou český vědec působící v Izraeli prof. Lumír Hanuš a objevitel THC, rektor Hebrejské university v Jeruzalémě, prof. Raphael Mechoulam. Profesor Hanuš se již na přelomu šedesátých a sedmdesátých let věnoval při studiích na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci výzkumu léčivého potenciálu konopí a je v současné době nejcitovanějším českým vědcem doma i v zahraničí na toto téma. Rok konopí vedle rozhovorů s oběma vědci zachycuje současnou situaci v Izraeli, kde jsou konopné výrobky poskytovány pacientům na základě licence zdarma.
Filmový štáb navštívil i odborníky zabývající se možnostmi výzkumu a aplikace konopí u nás. Ve filmu tak zazní vyjádření například MUDr. Tomáše Zábranského z Centra adiktologie Psychiatrické kliniky 1. LF UK. Natáčelo se i na Million Marihuana March a při takzvané konopné revoluci 17.
listopadu 2010. K problematice se vyjadřují politici jako MUDr. David Rath, Mgr. Radek John či MUDr. Tomáš Julínek.

Vznik filmu
Podnětem ke vzniku snímku bylo setkání producenta filmu Jana Hrnčíře s Kanaďanem Rickem Simpsonem, který je ve své zemi stíhám za držení a obchodování s marihuanou a odešel do emigrace v České republice. Na besedách, které v Čechách pořádá, hovoří o zázračných vlastnostech konopí a uvádí případy desítek lidí, kteří se díky němu vyléčili z rakoviny. „V době, kdy jsem Ricka potkal, mi lékaři diagnostikovali nádor v pravém oku,“ vzpomíná producent celovečerního dokumentu Jan Hrnčíř, „to setkání pro mě bylo osudové a slova, která pronášel, až neuvěřitelná.“
Od října 2009 se Jan Hrnčíř začal scházet s lidmi, kteří se o léčebné účinky konopí zajímali, a postupně odkrýval celou šíři tématu: „Po mnoha setkáních s těžce nemocnými lidmi, jimž  léčba konopím prokazatelně pomáhala, jsem se rozhodl investovat vlastní finanční prostředky do dokumentu, který bude maximálně možným objektivním způsobem hledat pravdu o konopí a jeho léčivých účincích.“
O konopí
Konopí je rostlina, která provází lidstvo po tisíce let a pro své vlastnosti našla pestré využití v
různých oblastech lidské života. Pro své příznivé a mnohostranné působení se běžně a hojně využívaly také léčivé vlastnosti konopí. Jeho potenciál byl zpochybněn až v polovině minulého století ve Spojených státech amerických, kde konopí dostalo od politiků nálepku marihuana a začalo být prezentováno jako nebezpečná droga, proti níž je nezbytné bojovat.
Závěrem
Dokument Rok konopí vypovídá o hledání osobní svobody každého jednotlivce, o jeho právu rozhodovat o svém zdraví, a současně odráží absurditu současného nastavení medicínského systému. Na začátku března roku 2010 se konal v Parlamentu ČR seminář o léčebných účincích konopí, který vnesl tuto tématiku do širšího povědomí celého národa. 8. prosince 2011 expertní komise při Radě vlády předložila předsedovi vlády ČR návrh legislativních změn, umožňujících zpřístupnění konopí pro léčbu. Součástí předloženého návrhu nebyla možnost, aby si pacienti mohli konopí pro svou léčbu sami pěstovat.
Na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR pracuje v této době meziresortní a mezioborová pracovní skupina v čele s Miroslavou Němcovou, jež na konci února předložila vládě návrh legislativních změn. Vláda k němu však kvůli odmítavému postoji ministra zdravotnictví Leoše Hegra zaujala neutrální stanovisko a formulovala 10 věcných připomínek k návrhu. Předložený návrh v některých bodech aktuálně rozporuje i Česká lékárnická komora. Pracovní skupina v současné době pracuje na úpravách poslaneckého návrhu.
Účinkují:
Philip Polívka, Ivana Rosová, Milan Špaček, Eva Šarounová, Prof. Raphael Mechoulam, MUDr. Tomáš
Zábranský, Mgr. Radek John, MUDr. David Rath, MUDr. Tomáš Julínek, plk. Jakub Frydrych, Mgr. Dušan
Dvořák, Prof. Lumír Ondřej Hanuš, Libuše „Bushka“ Bryndová, Pjér la Šé’z, Jack A. Cole, Rick Simpson, Neri
Barak a další
Tvůrci:
Režie: Petr Slabý
Producent: Jan Hrnčíř
Námět: Jan Hrnčíř
Scénář: Jan Hrnčíř, Petr Slabý, Pjér la Šé´z
Dramaturgie: Ivan Arsenjev
Kamera: Jaromír Kačer
Střih: Lucie Haladová, Viktor Schwarcz jr.
Zvuk: Michal Gábor, Michal Holubec
Hudba: Pjér la Šé’z

Každý festivalový den se na olomouckém Horním náměstí uskuteční projekt Science Café. Návštěvníci budou moci v neformálním prostředí diskutovat s předními českými odborníky o aktuálních vědeckých tématech. V sobotu 21. dubna se v kapli Božího těla (Umělecké centrum UP) uskuteční Slavnostní udílení cen, které bude moderovat režisér a herec Jakub Kohák, známý např. ze seriálu Okresní přebor. Z programu zbývá odhalit blok věnovaný geniálním osobnostem Self-Made Men a blok nazvaný Výchova k atomové válce, v jehož rámci zájemci mimo jiné vyrazí na exkurzi do olomouckého protiatomového krytu.

Jakub Kohák moderátorem Slavnostního udílení cen
Zlatým hřebem festivalu bude letos Slavnostní udílení cen, které proběhne v sobotu 21. 4. od 19:00 v kapli Božího těla, v prostorách Uměleckého centra Univerzity Palackého v Olomouci. Večerem bude provázet moderátor Jakub Kohák. Jde bezpochyby o jednoho z našich nejosobitějších režisérů televizních reklam (Kofola, Kapka Naděje, Pilsner Urquell, T-Mobile ad.) a hudebních videoklipů (mj. Anna K, David Koller, Tata Bojs či Kryštof), českým divákům je pak známý především jako herec z populárního seriálu Okresní přebor.

„Chtěli jsme na naši stranu jednoduše získat talentovaného režiséra, jehož práci obdivujeme. Populárně-vědecké filmy jsou v podstatě reklamy na vzdělání a podle nás Jakub Kohák natáčí ty nejlepší reklamy u nás. Jednoduše nastal čas, aby více přičichl ke světu popularizace vědy, a my měli do roka jeho film přihlášený do soutěže. Když se navíc Jakub v posledním roce začal objevovat na televizních obrazovkách, bylo jasné, že je to i vynikající komediální herec a že jeho osoba zaštítí originální a zábavný večer, při němž předáme festivalové ceny,“ vysvětluje volbu Jakuba Koháka PR managerka festivalu Eva Votrubová.

Science Café
Science Café neboli vědecká kavárna. Podstatou tohoto projektu jsou pravidelně se odehrávající neformální setkání vědců se zájemci o vědu z řad široké veřejnosti. Vše se navíc odehrává v patřičně neformálním prostředí, nejčastěji kavárně. Hlavním cílem je sdílení zajímavých aktuálních vědeckých poznatků, prolamování bariéry mezi vědou a veřejným prostorem a poukazování na fakt, že věda je nesmírně důležitou součástí naší kultury. Během AFO 47 se takových setkání odehraje celkem pět – vždy každý pracovní den v 17:00 a v sobotu 21. dubna ve 14:00 na olomouckém Horním náměstí, ve festivalovém stanu společnosti RWE.

„Návštěvníci Science Café budou mít možnost setkat se a diskutovat s takovými lidmi, jakými jsou někdejší rektor a vynikající amerikanista Josef Jařab, přední český politolog Tomáš Lebeda a další. V sobotu dopoledne se v rámci tohoto projektu také odehraje prezentace nesmírně zajímavého mezinárodního projektu FameLab. Zástupkyně jeho české části, Dáša Sephton, je mimo jiné jednou z porotkyň letošního ročníku AFO. Science Café budeme pilotně realizovat v každý den AFO 47, následně ale chceme ve spolupráci s dalšími kolegy z univerzity organizovat každo-měsíční Science Café Olomouc,“ přibližuje vizi celého projektu ředitel AFO Jakub Korda.

Self Made-Men
Dalším ze zajímavých bodů programu je blok nazvaný Self Made-Men. Akcentuje výrazné osobnosti, které se díky své genialitě a schopnosti „nového vidění“ povznesly nad dosavadní možnosti svých generací. Z promítaných dokumentů bude pro diváky bezpochyby největším tahákem snímek z produkce BBC s názvem Bill Gates: Jak šprt změnil svět, jenž přibližuje život nejbohatšího muže planety, který v pouhých dvaadvaceti letech vybudoval počítačový gigant a jehož zákazníkem je v podstatě většina z nás. Krom vzniku Microsoftu blok zmapuje životní dráhu další zásadní postavy moderní digitální éry, Steva Jobse (dokument Steve Jobs: Světová iNovace) a stranou nenechá ani strhující příběh bratrů Dasslerových, jejichž rivalita navždy pozměnila tvář světového sportu (snímek Adidas versus Puma: Příběh dvou bratrů).

„Z uvedených filmů je patrné, že je možné osobním příkladem a maximálním nasazením posunout všechny myslitelné hranice, a to i ve světě, kde se individuální vklad postupně vytrácí,“ doplňuje dramaturg AFO Petr Bilík.

Výchova k atomové válce
„Blok Výchova k atomové válce tématicky souvisí s leitmovitem letošního ročníku, tedy Utopií a Dystopií. Veškeré projekce, stejně jako přednáška a prohlídka protiatomového krytu, mají připomenout traumatizující období studené války, které formovalo a deformovalo obyvatele obou politických bloků, východního i západního,“ shrnuje náplň bloku dramaturg Petr Bilík.

Projekcím bude mj. dominovat dnes již legendární snímek Duck and Cover, který v 50. – 80. letech připravoval americké děti na výbuch atomové bomby. Z dnešního pohledu úsměvný snímek obsahuje návod, jak se zachovat při výbuchu atomové bomby, ať už ve škole nebo na rodinném pikniku. Návštěvníci festivalu budou moci takovou přípravu zažít na vlastní kůži – částí programu je totiž také exkurze do olomouckého protiatomového krytu.

Rodinná komedie, v které Adam Sandler hraje dvojroli otce rodiny a jeho sestru, získala 97 procent záporné kritiky na webovém agregátoru filmových recenzí RottenTomatoes.com (zhnilá rajčata) „a zjevně 100 % hlasujících v soutěži anticeny Zlatá se shodovalo“, uvedli organizátoři anticen, jejich letošní již 32. ročník uspořádali na apríla.

Hvězda večera Sandler začal noc rekordními 11 nominacemi jako herec, spisovatel, producent a „herečka“. A i když ne všech 10 RAZZIES ® (Malin) pro film Jack & Jill bylo pro Sandlera osobně, výsledky podle pořadatelů naznačují, že Sandler bude chtít chvíli počkat, než se pustí do další tvorby.

Adam Sandler na fotce z roku 2009  (foto: CC Franz Richter User:FRZ)

Kromě ceny za nejhorší film Sandler „vyhrál“ obě herecké kategorie – nejhorší herec a nejhorší herečka (další bezprecedentní výkon), a podobně Al Pacino (hraje ve filmu sám sebe a divoce usiluje o ženskou postavu Sandlerovy dvojrole) jako nejhorší herec ve vedlejší roli.

Porotci uvedli, že „jde o neobvyklý příběh, který vyslovuje něco podstatného o dnešní době“ a „dokázal zkombinovat vážné téma s humorem. Vítěze 19. Febiofestu 2012 oznámil na závěrečném večeru v pátek 30. března v Cinestar Anděl čestný předseda poroty Miroslav Ondříček.

XIX. Febiofest – vyhlášení Grand Prix: Miroslav Ondříček, Zaida Bergrothová, Fero Fenič

Slavnostní večer pak vyvrcholil udělením ceny Kristián za přínos světové kinematografii polsko-francouzské režisérce Agnieszce Hollandové. Cenu ji předala Dagmar Havlová. (Agnieszka Holland, kromě divadelních režii her Václava Havla, natočila ve Francii v roce 1991 i TV film podle jeho hry Largo desolato a spolu s dalším velikánem polského filmu Andrzejem Wajdou je i signatářkou výzvy české vládě k pojmenování pražského letiště po Václavu Havlovi). Poté byl exkluzivně, v české předpremiéře, uveden její poslední film „V temnotách“ (In Darkness), který letos kandidoval na Oskara.
Výsledky soutěžní sekce byly velmi vyrovnané, vítězný Hodný syn dostal 60 hlasů, na dalších místech figurují tituly Loverboy a Portrét v pološeru. Porotci konstatovali, že „každý ze soutěžních filmů se dotýká důležitého společenského tématu“, že se v současném evropském filmu vrací téma morálky a životní volby a že výběr vítěze Grand Prix nebyl jednoduchý.

XIX. Febiofest – udělení ceny Kristián: Agnieszka Hollandová, Fero Fenič, Dagmar Havlová

Stručný děj filmu Hodný syn:

Herečka Leila se svými dvěma syny odjíždí z města, aby unikla bulvárnímu tisku. Zatímco uzavřený Unto bloumá po okolí se svou kamerou, starší Ilmari nelibě nese jakéhokoliv „vetřelce“, který by ohrozil jeho vztah s milovanou matkou. Když začne s rodinou přebývat i matčin nový milenec, Ilmariho „ochranitelské sklony“ začnou nabývat stále nebezpečnější podoby. Zaida Bergrothová se ve svém dramatu soustřeďuje především na psychologický portrét nezdravého vztahu syna k matce. Snímek byl uveden v oficiálním výběru MFF Toronto a získal cenu Zlatý Hugo v kategorii Objev roku na loňském MFF v Chicagu.
Režisérka: Zaida Bergrothová
Hrají: Samuli Niittymäki, Elina Knihtilä, Eetu Julin, Eero Aho Scénář: Jan Forsström, Zaida Bergrothová, Kamera: Anu Keränen, Střih: Jan Forström, Producent: Misha Jaari, Mark Lwoff, Elli Toivoniemi 

XIX. Febiofest – slavnostní zahájení

Nanni Moretti na tiskové konferenci v Praze

Sandrine Bonnairová přebírá cenu Kristián na slavnostním zahájení XIX. Febiofestu

Febiofest bude pak pokračovat v šesti krajských městech: Liberec: 2. 4. – 4. 4. 2012 CineStar; Hradec Králové: 3. 4. – 5. 4. 2012 CineStar; Pardubice: 4. 4. – 6. 4. 2012 CineStar; České Budějovice: 5. 4. – 7. 4. 2012 CineStar; Brno: 10. 4. – 12. 4. 2012 Sál B. Bakaly; Ostrava: 11. 4. – 13. 4. 2012 CineStar + kino Art.

V rámci zahájení se předávaly také Ceny Jaromíra Jireše za podporu nekomerčních filmových děl. Cena se uděluje ve dvou kategoriích a v jedné ji získal Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie za finanční vklad a podporu vzniku projektu producenta Čestmíra Kopeckého „Zlatá šedesátá“ a v další kategorii byl oceněn Vladimír Opěla za dlouholetou odbornou a publikační činnost a působení v Národním filmovém archivu.

K programu Febiofestu viz předchozí článek: XIX. Mezinárodní filmový festival Praha – Febiofest 2012

(Autor fotografií: MFF Praha – Febiofest a Vladimír Lacena)

Režiserém filmu je Robin Kvapil, který se osobně finále v Novém Mexiku účastnil. Jako kulisa jedné ze situací slouží skutečný sjezd ODS.

Podívejte se na celý film Tahle země není pro mladý (No Country for Young Men) oline zdarma:

Seznam oceněných filmů z finále ze 4. března 2012 v Novém Mexiku, USA:

Nejlepší film
„In Captivity“  Jpixx Films z Hampton Roads (VA, USA)
(Jpixx Films vyhrál 3,000 USD.)

2. nejlepší film
„My Darling, I’m So Sorry“ so36portraits z Berlína

3. nejlepší film
„Canh Ba Ba“ Yeti, Ho Chi Minh City

Nejlepší režie
„My Darling, I’m So Sorry“ so36portraits, Berlín

Čestné uznání za režii
„In Captivity“, Jpixx Films, Hampton Roads (VA)

Nejlepší scénář
„My Darling, I’m So Sorry“ by so36portraits from Berlin

Čestné uznání za scénář
„Canh Ba Ba“ Yeti, Ho Chi Minh City

Nejlepší herecký soubor
„Casse gueule“ Collectif 109, Paříž

Nejlepší herec
Jason Perini v „A Little Bit Behind“, The Magnificent, New South Wales (Australia)

Nejlepší kamera
„Page 23″ Arts, Houben & Van Den Boogaard, Utrecht

Nejlepší střih
„In Captivity“ Jpixx Films, Hampton Roads (VA)

Nejlepší námět
„My Darling, I’m So Sorry“, so36portraits, Berlín

Nejlepší zvláštní efekty
„In Captivity“ Jpixx Films, Hampton Roads (VA)

Nejlepší píseň
„Oh Drama“ White Poison Industries, Des Moines

Nejlepší grafika
„Page 23″, Arts, Houben & Van Den Boogaard, Utrecht

Viz:

http://praha48film.com/

http://www.48hourfilm.com/en/filmapalooza/

Role měl také v seriálech např. Hospoda, Ulice, Život na zámku. Informují o tom přední média.

Viz také: Wikipedia: Bronislav Poloczek

Bronislav Poloczek v jedné z epizod seriálu Hospoda:

Příběh rodiny a jejích přátel z menšího města vypráví podle synopse o touze proměnit svůj život k lepšímu, ale také o tom, jak často jsou děti ovlivňovány přešlapy svých rodičů. Téměř čtyřicetiletý, ale pubertou doposud zmítaný otec od rodiny Jára (Jaroslav Plesl) se stále nepoučil z vlastních chyb a jeho úlety s sebou přinášejí komické momenty. S partnerkou Janou (Anna Geislerová) vychovávají dvě děti. Starší z nich je dospívající syn z Járova prvního manželství Véna (Marek Šácha), který v příběhu sehraje klíčovou roli po boku staršího kamaráda, punkáče Jerryho (Jiří Mádl). Jana prožívá krizi v manželství, ta vyvrcholí v momentě, kdy Járu vyhodí z práce a ona si najde milence (Igor Chmela). Lavinu nečekaných událostí z povzdálí sleduje a možná nakonec ovlivní místní guru Karel, jehož ztvárnil v nezvyklé herecké poloze Karel Roden. Nový film mezinárodně ceněného režiséra Bohdana Slámy si odbyl světovou premiéru v soutěžní sekci filmového festivalu Sundance ve Spojených státech.

Proč se film jmenuje Čtyři slunce?

„Ve filmu je jedna zásadní scéna, která se měla podle scénáře odehrát v zahrádkářské kolonii,“ vypráví Bohdan Sláma. „Prošli jsme spoustu kolonií, když už jsme byli na sklonku dne utahaní, vešli jsme do poslední kolonie, kam už se mi ani nechtělo. Najednou jsme byli na kraji výkopové jámy, prášilo se tam, cítili jsme, že tam někde bychom mohli najít to místo a v tu chvíli jsme se ocitli u brány se čtyřmi zlatými slunci. Když po něčem člověk touží, může se to stát, název filmu jsem hodně řešil a najednou to bylo jasné.“

Bohdan Sláma před bránou se čtyřmi slunci:  Zde vznikl název filmu

O filmu
Zatímco se Bohdan Sláma ve svých předchozích filmech zabýval zejména motivem hledání lásky, ve svém novém filmu Čtyři slunce nabízí divákovi současné lehce humorné rodinné drama o věcech přirozených a nadpřirozených. Příběh rodiny z menšího českého města a jejích přátel se dotýká těch, kteří se smiřují s realitou nesplněných snů a zároveň ještě mají touhu proměnit svůj život k lepšímu. Slámův nový filmový příběh naráží také na aktuální problémy, které může přinášet život v neúplných nebo nefunkčních rodinách, ale zároveň s tím zachycuje zápas o udržení funkce rodiny v současné době. Hlavní hrdina filmu může být divákovi blízký třeba jen tím, že opakuje stále dokola stejné chyby, protože chybovat je přirozené a lidské. Vizuální a symbolickou rovinu filmu tvoří zahrádky – stále výrazný fenomén v české společnosti.

O natáčení
„Do svého nového filmu jsem tentokrát v rámci klíčových postav z velké části obsadil herce, se kterými jsem v minulosti nepracoval, ať už se to týká Jaroslava Plesla, Jiřího Mádla nebo Karla Rodena,“ říká režisér Bohdan Sláma. V případě postavy dospívajícího syna se nebál sáhnout po neherci, jak už se mu vyplatilo v rámci předešlých filmů. Mladého Marka Šáchu tak měsíce hledal na středních školách a punkových koncertech. K typově přesnému klukovi zároveň dlouho zvažoval herecky silný protějšek, ten objevil v Jiřím Mádlovi, který si zahrál postavu staršího kamaráda, punkáče Jerryho. Film se natáčel především v malém městě Mirotice, ve kterém vznikl jeden z nejvýraznějších snímků tzv. nové české vlny 60. let. „Nejen z nostalgie k Intimnímu osvětlení režiséra Ivana Passera jsem si vybral toto místo. Žiju nedaleko odsud se svou rodinou, jde tak o důvěrně známé prostředí,“ doplňuje Bohdan Sláma.

Jiří Mádl

První český film v soutěži Sundance Film Festivalu
Film režiséra Bohdana Slámy Čtyři slunce byl vybrán jako vůbec první český film do soutěže Sundance Film Festivalu, jednoho z nejprestižnějších filmových festivalů na světě. Snímek si tak odbyl světovou premiéru na americkém kontinentu v soutěžní sekci celovečerních hraných filmů World Cinema Dramatic Competition. „Sundance Film Festival je mekka amerického nezávislého filmu, festival, který programově podporuje autorské filmy. To, že organizátoři vybrali Čtyři slunce, je dokladem kvality filmů Bohdana Slámy a potvrzení jeho mezinárodního renomé,” uvedl producent Pavel Strnad ze společnosti Negativ, která produkovala všechny Slámovy filmy. „Uvedení na tomto prestižním festivalu je bezesporu vynikajícím odrazovým můstkem pro mezinárodní distribuci filmu,“dodává. Bohdan Sláma Sundance Film Festival navštívil již v roce 2007, kdy byl pozván do sekce 10 Directors to Watch. Jeho snímek Čtyři slunce je však zcela prvním českým filmem uvedeným v soutěžní sekci tohoto festivalu. Účast českého snímku v této sekci je pro českou kinematografii úspěchem.

Karel Roden

O hudbě k filmu
Titulní píseň se stejným názvem nahrála skupina Vypsaná fixa, která pojede i stejnojmenné turné. Bohdan Sláma oslovil ještě před začátkem natáčení frontmana kapely Márdiho. „Pozval jsem Márdiho na konkurs na roli, kterou nyní hraje Jarda Plesl. Byl tak dobrý, že by zastínil ostatní, tak jsem mu raději nabídl, ať složí ústřední píseň, nakonec vzniklo písniček víc, “ říká s úsměvem Bohdan Sláma. „Herecká kariéra Márdimu sice nevyšla, ale vznikla krásná ústřední píseň, což je mnohem cennější a já jsem velmi mile překvapený, s jakou lehkostí se to stalo,“ dodává režisér. Sám Márdi situaci komentuje slovy: „Scénář jsem znal, protože jsem absolvoval neúspěšný casting na hlavní roli. Přišla šance napravit svou trapnou hereckou anabázi. Vzal jsem kytaru, nahrál jsem základní motiv a napsal skoro celý text. Byla to zvláštní a magická chvíle, všechno šlo tak lehce.“ Kromě ústřední písně vznikla deska (EP) dohromady s pěti skladbami, které jsou inspirovány vztahy pěti hlavních postav. Pro jednu z písní využila kapela svou starší skladbu Benzínka, která přesně sedí k postavě Jerryho, kterého hraje Jiří Mádl. Čtyři slunce tour měla start 3. března v Písku, zahrnuje téměř dvacet koncertů a potrvá do 28. dubna.

Filmy z arabských zemí v programu Jednoho světa jsou pro české publikum jedinečnou příležitostí vidět nedávné události zpracované v kvalitních dokumentárních filmech, a ne jen ve formě televizních zpravodajských vstupů. „Doposud nebylo běžné, že by festivaly promítaly filmy o tak aktuálních událostech, které v podstatě ještě probíhají v ulicích,“ říká Hana Kulhánková, ředitelka Jednoho světa.

„Ve filmech nejvíce oceňuji odvahu lidí jít do ulic a riskovat v boji za demokracii svůj život. Pro nás Čechy, kteří máme zkušenost s mírumilovnou sametovou revolucí, je takový postoj nepředstavitelný,“ vysvětluje Hana Kulhánková a dodává, že filmy významně poukazují také na fakt, že svržením diktátora obyvatelé arabských zemí zdaleka nemají „vyhráno“ a je před nimi ještě dlouhá cesta.

Hlavní tematická kategorie nazvaná Protesty, nepokoje, revolta se však zdaleka nevěnuje pouze arabským revolucím. Nesouhlas se soudobým stavem společnosti dávají mladí lidé najevo také v zavedených demokraciích. Tam jejich akce směřují proti stávajícím sociálně-ekonomickým systémům a jsou zkouškou síly demokratických hodnot a otevřenosti místních vlád. Tato filmová kategorie tak vedle mediálně známých arabských revolucí představí například mladé Japonce, kteří zcela proti zvyklostem své země vyšli do ulic po havárii ve Fukušimě, či radikální americké ekology, kteří skončili ve vězení pro teroristy.

Téma Jednoho světa 2012 odráží i grafický vizuál letošního ročníku zpracovaný studiem Ex Lovers. Jeho autoři jej postavili na postřehu, že napříč kulturami  spojují všechny veřejné protesty dvě věci – emoce a vlastnoručně vytvořené transparenty. „Vzali jsme gesta, emoce a nástroje, kterými protestující hovoří k establišmentu – spreje, barvy a fixy,“ říká Zuzana Kubíková ze studia Ex Lovers.

Dalšími filmovými kategoriemi Jednoho světa 2012 budou Spolu navzdory se sociální tematikou a Tak zvaná civilizace nabízející environmentálně zaměřené dokumenty. O hlavní ceny festivalu se budou ucházet snímky zařazené do Hlavní soutěže a kategorie Máte právo vědět. Nechybějí ani nejnovější české dokumenty.

Kromě více než stovky snímků festival divákům již tradičně nabídne možnost diskutovat o filmech s jejich tvůrci a zúčastnit se panelových debat s odborníky.

Filmové události 14. ročníku

Zahajovacím filmem bude nedávno dokončený dokument Zpět na Tahrír. Česko-kanadský režisér Petr Lom v něm ukazuje charakter a složitost revolučních změn v Egyptě i to, jak se revoluce podepsala na životech tamních obyvatel. Petr Lom je také členem Hlavní poroty festivalu.

Ve světové premiéře bude uveden snímek renomované nizozemské dokumentaristky ruského původu Mashi Novikové Sladká vůně domoviny vyprávějící na pozadí bohatých filmových archivů životní příběhy tří lidí z různých částí Evropy, kolem kterých se v odlišných podobách přehnalo válečné běsnění minulého století. Loni Masha Novikova na Jeden svět přivezla svůj film Anna v přední linii a v 2010 byla členkou Hlavní poroty.

Další světovou premiérou bude film Ti druzí režisérské dvojice Willema Timmerse a Ilji Kok
o kulturním střetu turistických skupin s obyvateli tradičního kmene v Etiopii, a snímek Důstojnost nemá hranic jemenské režisérky žijící ve Skotsku Sary Ishaq o událostech jednoho významného dne
v počátcích revoluce v Jemenu.

V české premiéře se představí film Punk in Africa postavený na punkové hudbě a bohatých archívních materiálech. V Praze žijící dokumentarista amerického původu Keith Jones se společně s režisérem Deonem Maasem vypravil na černý kontinent zjistit, jak se tento hudební směr podílel na pádu apartheidu.

Filmové tipy

V Hlavní soutěži bude uveden vizuálně vytříbený snímek oceňovaného dokumentaristy Jona Shenka Prezident mizejících ostrovů, jehož hlavní postavou je nedávno odstoupivší prezident Malediv Mohamed Nasheed snažící se své ostrovy ochránit před hladinou moře stoupající v důsledku klimatických změn. Ze své funkce odstoupil Mohamed Nasheed v únoru letošního roku na základě výhružek o rozpoutání násilí v zemi ze strany příslušníků bezpečnostních složek loajálních k bývalému diktátorovi Maumúnovi Abdulovi Gajúmovi. Planeta šneků, vítěz posledního ročníku festivalu dokumentárních filmů IDFA v Amsterdamu, vypráví životní příběh hluchoslepého Korejce Young-Chana, jemuž v pomalém poznávání světa pomocí hmatu láskyplně pomáhá jeho tělesně hendikepovaná manželka Soon-Ho.

V rámci Máte právo vědět bude uveden kontroverzní snímek Banány na pokračování o nerovném boji švédského dokumentaristy s vlivnou nadnárodní společností Dole. Tabuizované téma práva handicapovaných osob na plnohodnotný sexuální život je hlavní náplní australského dokumentu Šarlatová cesta.

Hlavní tematická kategorie Protesty, nepokoje, revolta nabídne filmy o protestech nejen v arabském světě, ale také v řadě zavedených demokracií. „Snímky vybrané do této kategorie upozorňují, že klíčovou roli při všech těchto protestech hrají mladí lidé a jejich nespokojenost se stávajícím politickým režimem či sociálně-ekonomickým systémem,“ říká ředitelka Jednoho světa Hana Kulhánková.
Bude mezi nimi velmi aktuální snímek Sýrie uprostřed povstání, ve kterém francouzská režisérka Sofia Amara přináší bohatý materiál o pravidelných demonstracích, o jejich vůdcích i obětech. Za pozornost stojí také americký dokument Když se kácí les, nominovaný letos na filmového Oscara. Režisér Marshall Curry v něm přináší osobní příběh radikálního ekologického aktivisty, který se v rámci skupiny Earth Liberation Front podílel v USA na řadě žhářských útoků a skončil ve vězení
pro teroristy.

Výrazným snímkem kategorie Spolu navzdory je Ilegální máma přinášející příběh tří moldavských žen, které se vydaly za prací do Rakouska a Itálie, zatímco jejich manželé a děti zůstaly doma.

V kategorii Takzvaná civilizace uvidíte například amerického miliardáře Donalda Trumpa, který se rozhodl před několika lety vybudovat luxusní golfový resort v jednom z posledních koutů divoké přírody na severovýchodě Skotska. Napínavě vystavěný snímek Lid vs. Donald Trump popisuje zoufalý boj skotských farmářů s alarmující mocí peněz. Film Z popelnice do lednice pak přináší znepokojivá fakta o našem plýtvání potravinami a zároveň hledá možnosti, jak tuto situaci zlepšit.

Panorama se pochlubí vítězným dokumentem z festivalu Sundance Žít a zemřít v Oregonu o lidech, kteří se rozhodli s pomocí lékařů ukončit svůj život. Snímek Proti šikaně je pak zneklidňujícím vhledem do americké společnosti, kde si s dětskou agresivitou a nesnášenlivostí nedokážou poradit rodiče ani zástupci škol.

Programové zajímavosti

Jako výraz podpory demokratickým změnám v Barmě uvede Jeden svět během zvláštního večera vítězné filmy festivalu The Art of Freedom z barmského Rangúnu. Událost tam pod záštitou prodemokratické vůdkyně Aun Schan Su Ťij zorganizovali slavný barmský komik a aktivista Zarganar a režisér Min Htim Ko Ko Gyi, který přijíždí do Prahy. Rangúnský festival se snažil posunout hranice svobody vyjadřování tím, že promítal filmy necenzurované a často kritické k barmskému vojenskému režimu. Projekce The Best of Art of Freedom se konají 10.3. v 18:00 v Městské knihovně a 13. 3.
v 19:30 ve Francouzském institutu.

Jeden svět se také připojí k celosvětové kampani na podporu demokratických protestů v Sýrii DOX BOX Global Day. DOX BOX je syrský festival dokumentárních filmů, jehož letošní 5. ročník byl zrušen z důvodu probíhajícího povstání proti Assadově režimu. Ve čtvrtek 15. března, přesně rok
od závěrečného dne minulého ročníku, budou namísto DOX BOX promítat díla syrské kinematografie různé zahraniční festivaly. V Praze se DOX BOX Global Day koná ve Francouzském institutu,
15. března v 17:30.

I v letošním roce zacílí Jeden svět svou pozornost na nová média. V soutěži One World Social Innovation se prezentují projekty občanských sdružení, veřejných institucí či jednotlivých aktivistů, které využívají moderních komunikačních technologií jako např. sociální média, crowdsourcing, videomapping. Úspěšné projekty s prokazatelným dopadem na společnost, jimiž je letos např. online monitoring volebních podvodů v Rusku, online koordinace pátrání po pohřešovaných dětech,
či satelitní vyhledávání uprchlických táborů v Somálsku, se představí 12. března od 17:30
ve Francouzském institutu. Akci předchází TechShare – večer sdílení inovativních technologií, myšlenek a konceptů.

Novinkou je letos 1. ročník programu East Doc Platform určeného filmovým profesionálům. „Tato nová platforma pro dokumentární snímky organizovaná při festivalu Jeden svět nabídne jedinečnou příležitost k navazování kontaktů, koprodukci, prodeji i propagaci dokumentů v celém regionu střední
a východní Evropy,“ říká Hana Rezková z Institutu dokumentárních filmů, který East Doc Platform pořádá.

S  velkým zájmem učitelů se i letos setkala nabídka programu Jeden svět na školách, který v rámci festivalu organizuje dopolední projekce pro školy. Učitelé na pražské projekce zatím přihlásili přes 12 500 žáků a studentů, čímž překonali loňský počet všech mladých diváků z Prahy. Školní projekce vybraných filmů budou probíhat také ve všech festivalových městech. Více na www.jsns.cz/festival.

Praktické informace

Pražské festivalové centrum bude již tradičně otevřeno v kině Lucerna. Dalšími festivalovými kiny jsou Světozor, Atlas, Francouzský institut, Městská knihovna, Ponrepo a Evald. V prostorách bývalé Langhans Galerie společnost Člověk v tísni otevře 31. května centrum pro veřejnost.

„Jsme rádi, že se nám i v současné době zvyšování cen podařilo udržet cenu vstupenek na přijatelných 80 korunách,“ říká ředitelka festivalu Jeden svět Hana Kulhánková.

Režiséři a režisérky filmů promítaných na festivalu:

Carles Caparrós (7. – 9.3.), režisér filmu Zapomenutí (týrání psychicky nemocných v Africe)
Michiel van Erp (12. – 13.3.), holandský režisér filmu Být ženou (osudy starších transsexuálů, kteří podstoupili operaci změny pohlaví v 60. a 70. letech minulého století)
Alain de Halleux (9. – 11.3.), belgický filmový režisér, autor snímku Černobyl – věčná noční můra (dopady jaderné katastrofy na další generace Ukrajinců)
Jet Homoet (7. – 9.3.), nizozemská dokumentaristka, autorka snímku Svatba po Íránsku (intimní vhled do světa fungování íránské rodiny)
Anders Graver + Niels Bjørn (9. – 11.3.), dánští tvůrci filmu Grónsko v bodě nula (problémy s táním ledovců a těžbou ropy v Grónsku)
Marc Isaacs (10. – 11.3.), renomovaný britský dokumentarista, autor filmu Před soudem (portrét několika lidí docházejících do budovy městského soudu v londýnském Highbury)
Sara Ishaq (11. – 13.3.), dokumentaristka jemenského původu žijící ve Skotsku, autorka prvního filmu o jemenské revoluci Důstojnost nemá hranic
Margarete Jangård (10. – 12.3.), producentka kontroverzního snímku Banány na pokračování
Salome Jashi (12. – 14.3.), gruzínská dokumentaristka, jejíž film Bakhmaro byl oceněn na MFDF v Jihlavě a získal zvláštní uznání na festivalu DOK Leipzig
Ilja Kok + Willem Timmers (9. – 11.3.), nizozemští tvůrci filmu Ti druzí, světová premiéra
Maria Kuhlberg (9. – 11.3.), švédská režisérka a protagonistka filmu Jsem lepší (prolomení tabu o domácím násilí v rodině)
Ed Moschitz (9. – 11.3.), rakouský dokumentarista, autor filmu Ilegální máma (příčiny a důsledky ekonomické migrace)
Christopher Nizza + Dara Kell (8. – 11.3.), autoři filmu Drahý Mandelo (příběh občanského hnutí Abahlali, ve kterém se spojili obyvatelé chudinských čtvrtí v JAR proti diskriminačnímu zákonu)
Masha Novikova (8. – 10.3.), nizozemská dokumentaristka ruského původu, autorka filmu Sladká vůně domoviny – světová premiéra
Rafik Omrani (13. – 15.3.), tuniský dokumentarista, režisér filmu o revoluci v Tunisku Fallega 2011
Micha X. Peled (10. – 13.3.), americký dokumentarista, autor filmu Semena hořkosti (problematika genetické modifikace a jejího dopadu na chudé indické farmáře, cena z festivalu IDFA)
Arman T. Riahi (9. – 11.3.), původem íránský tvůrce žijící v Rakousku, autor filmu Schwarzkopf (portrét rakouského rappera s íránskými kořeny Nazara, sonda do životního stylu mladých imigrantů)
Clarissa Seidel + Julia Leser (7. – 9.3.), německé režisérky filmu Radioaktivisté: Japonsko
po Fukušimě (o vlně protestů v tradičně spořádané japonské společnosti)
Tamar Tal (12. – 15.3.), izraelská režisérka byla za snímek Život ve fotografiích oceněna
na festivalu DocAviv (o 96leté Izraelce Miriam Weissensteinové původem z Československa
a jejím vnukovi)
Florent Tillon (10. – 12.3.), autor filmu Detroit, divoké město (velkoměsto, které se stalo symbolem krachu kapitalismu), účast v soutěži dokumentů na MFF Karlovy Vary
Jaan Tootsen (10. – 14.3.), autor filmu Nový svět (inspirativní občanský aktivismus mladých Estonců namířený proti automobilové dopravě v Tallinu)
Femke van Velzen + Ilse van Velzen (7. – 9.3.), autorky filmu Spravedlnost na prodej (podoba soudních procesů ve zkorumpovaném Kongu)
Chanoch Zeevi (9. – 12.3), izraelský tvůrce, autor filmu Hitlerovy děti (o potomcích příslušníků nacistické elity)

Hlavní porota
Ali Samadi Ahadi (7. – 12.3.), dokumentarista, scenárista, divadelní a filmový režisér íránského původu; s filmem Věznice Írán získal Cenu za nejlepší režii na festivalu Jeden svět v roce 2011
Susanna Harutyunyan (6. – 12.3.), filmová kritička a umělecká ředitelka Mezinárodního filmového festivalu Golden Apricot v arménském Jerevanu
Petr Lom (6. – 15.3.), kanadský dokumentarista českého původu, autor zahajovacího filmu Zpět na Tahrír
Sara Rüster (7. – 12.3.), manažerka pro festivalovou distribuci dokumentárních filmů
v mezinárodním oddělení Švédského filmového institutu
Robert Sedláček (7. – 12.3.), oceňovaný český režisér a scenárista dokumentárních i hraných filmů
Porota Rudolfa Vrby
Noha Atef (7. – 13.3.), egyptská bloggerka, novinářka a lidskoprávní aktivistka
Willy Fautré (7. – 12.3.), ředitel lidskoprávní organizace Human Rights Without Frontiers International se sídlem v Bruselu
Naung Latt (6. – 15.3.), lidskoprávní aktivistka z národa Kachin na severu Barmy
Jelena Milašina (6. – 15.3.), investigativní novinářka z ruského nezávislého deníku Novaja Gazeta
Paul Radu (6. – 12.3.), novinář a výkonný ředitel sítě organizací z jihovýchodní Evropy věnujících se problematice mezinárodního organizovaného zločinu a korupce

Kromě dokumentaristů přijedou také zástupci např. těchto festivalů:

The Art of Freedom FF, Barma
Karama HRFF, Jordánsko
One World Kyrgyzstan
Dokufest, Kosovo
DOCaviv Izrael
Pravo Ljudski HRFF, Bosna a Hercegovina
MakeDox, Makedonie
Human Rights Film Festival in Palestine

Nejlepší film
Poupata – Viktor Schwarcz

Nejlepší režie
Poupata – Zdeněk Jiráský

Nejlepší scénář
Odcházení – Václav Havel

Nejlepší kamera
Poupata – Vladimír Smutný

Nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli
Poupata – Vladimír Javorský

Nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli
Nevinnost – Anna Geislerová

Nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli
Nevinnost – Hynek Čermák

Nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli
Dům – Taťjana Medvecká

Nejlepší střih
Odcházení – Jiří Brožek

Nejlepší zvuk
Alois Nebel – Viktor Ekrt, Ondřej Ježek

Nejlepší hudba
Alois Nebel – Petr Kružík, Ondřej Ježek

Nejlepší výtvarné řešení
Alois Nebel – Jaromír 99, Henrich Boraros, Noro Držiak

Nejlepší dokument
Pod sluncem tma – Martin Mareček

Mimořádný přínos české kinematografii
Josef Somr

Divácky nejúspěšnější film
Muži v naději

Cena Magnesia za nejlepší studentský film
Neplavci – Jakub Šmíd

Cena filmového portálu Kinobox.cz pro nejlepší film
Lidice

Nejoblíbenější česká žijící herečka podle návštěvníků www.seznam.cz
Zlata Adamovská

Nejoblíbenější český žijící herec podle návštěvníků www.seznam.cz
Ondřej Sokol