23. 11. 2017



Dva ve vlně jsou spíš mimo vlnu

Autor: Petra Andrýsková| 8. listopadu 2010 | Přečteno: 121x |

Poslat známé(mu):





Pošli článek známé(mu) |

Jean-Luc Godard a Francois Truffaut jsou pro francouzský film něco jako orosená Plzeň pro českého pivaře. Klasika, která proslavila zemi za hranicemi svého státu, která je milovaná doma i v zahraničí a přitom dokázala pohnout masami lidí.

Dokument zachycuje život obou umělců od jejich prvního setkání. Dovídáme se, kdo že to ten Godard a Truffaut byli, co že to vlastně natočili a lehce i to, jak vypadala ta slavná francouzská nová vlna, z níž tito dva umělci byli nejvýraznějšími osobnostmi. To ale není nic, co by nám při troše snahy neřekl Google. Divák brzy dostává pocit, že snímek ho nemá zábavnou cestou uvést do zajímavé kapitoly z dějin filmu, ale nacpat mu do hlavy co nejvíc informací formou školního vzdělávacího videa. Všichni víme, jak takové pokusy dopadají. Po pěti minutách začínáme hrát piškvorky nebo přemýšlet nad nesmrtelností chrousta.

Film nepoužívá klasické „mluvící hlavy“, které by vzpomínaly a vykládaly svůj vztah k hlavním postavám, ale přibližuje nám celý příběh prostřednictvím fotografií, novinových článků, dobových záznamů a osobní korespondence. V tom směru přináší množství zajímavého materiálu, který by jinak nespatřil světlo světa. To je všechno dobře. Problémem je zabalení těchto skvostů do nezáživného proudu vyprávění, ze kterého začne vykukovat zajímavost až ke konci filmu, kdy se autoři rozchází. To už je ale divák natolik zmožen a přesycen, že jen těžko drží svou pozornost.

Nadšený obdivovatel a režisér snímku Emannuel Laurent jako by chtěl nacpat do jednoho dokumentu všechno, co se událo v životě dvou osobností, přičemž by udělal mnohem lépe, kdyby se zaměřil na tu oblast, která by divákovi uvedla obě osoby do nových souvislostí- jejich myšlení a vnitřní svět, pohnutky, které je vedly k bourání zažitých konvencí klasického hollywoodského filmu.

Dva ve vlně

Dokument nemá podle mého názoru šanci oslovit širší publikum- tedy běžného diváka. Zaujme historiky a fanoušky filmových dějin, kteří se v rámci doplnění vzdělání upnou na devadesát minut na plátno a odejdou s nacpanou hlavou a pocitem dobře vykonaného sebevzdělání.

Dvě kontroverzní, objevné a radikální filmové osobnosti si bezpochyby zasloužily svůj vlastní film, který by zdokumentoval jejich myšlení, jež navždy změnilo dějiny nejen francouzského, ale i celosvětového filmu. Ale naprosto popírá to, o co se oba umělci snažili. Rozšířit zavedené konvenční přístupy, experimentovat a přinést autentičnost do filmu.

Two-in-the-WaveEmannuel Laurent dostal do rukou kvalitní chmel, ale zákazníkovi naservíroval vyčpělou desítku, kterou koupíme v Lidlu za pět korun. A to je škoda.

Dva ve vlně (Two in the Wave)

Francie, 2010

Režie: Emannuel Laurent

Hrají: Anouk Aimée, Jean-Pierra Aumont, Charles Aznavour, Jean-Paul Belmondo, Jean Luc Godard, Francois Truffaut

Česká premiéra: 4.11.2010

Hodnocení: 25%

Cesta ke článku: Cinemo.cz / FILMY / RECENZE: Dva ve vlně jsou spíš mimo vlnu
Líbí se ti tento článek? Vlož ho na svůj web. Stačí zkopírovat následující HTML kód a je to!
Sdílej článek na Facebooku:

Přidej komentář

Sledovat nově přidané komentáře k článku

Jaký je váš oblíbený filmový žánr? (max. 5)

Nahrávání ... Nahrávání ...
TOPlist