„Není to jenom film o konopí, ale především o otázkách života a smrti, osobní svobodě, pokoře a víře, nezbytné občanské neposlušnosti, záhadách vědy a především o sebeuvědomění a možnostech lidstva, jak překonat samo sebe a své slabosti,“ vysvětluje režisér snímku Petr Slabý. Natáčelo se v České republice a Izraeli, kde jsou léčebné vlastnosti konopí zkoumány již desítky let. Ve filmu nechybí záběry z konference o konopí v parlamentu či záběry z pochodu Million Marihuana March 2010 a takzvané Konopné revoluce. Tvůrci dokumentu byli s kamerou přítomni i soudnímu procesu s psychoterapeutem Dušanem Dvořákem odsouzeným za pěstování a distribuci drog.
Snímek vstupuje do kin v době, kdy má v České republice dojít k dlouho očekávaným legislativním změnám a konopí by mělo být zpřístupněno pro léčebné a vědecké účely. Rok konopí tak získá velmi aktuální společensko-politický kontext. Ve snímku však zaznívají hlasy, že chystané změny nejsou velkým vítězství, neboť návrhy nepočítají s možností, kdy si pacienti mohou konopí pěstovat sami pro svou léčbu. Nezřídka trpící lidé tak budou odkázáni  pouze na oficiální farmaceutické výrobky.
„Od počátku nebyl záměr film jakkoliv ideologicky či propagandisticky determinovat. Důležitější jsou lidské osudy než jakákoliv dogmata. To vše vedlo k jakémusi pozitivně hybridnímu formátu, který osciluje na hraně příběhového dokumentu a paražurnalistiky. Niterní příběhy tu tudíž střídají politické i revolucionářské floskule, názory vědců, lékařů i postižených,“ dodává Petr Slabý.

Film Rok konopí bude uveden v předpremiéře na festivalu Academia Film Olomouc 18. dubna. Po pražské premiéře zamíří do kin v různých koutech republiky. Řadu projekcí doprovodí i diskuse s tvůrci a aktéry snímku.

O filmu
Devadesátiminutový film Rok konopí je protkán úvahami o lidských právech, svobodě jednotlivce a jeho určení ve společnosti, která trestá prokazatelně nekomerční produkci konopí, zatímco tzv. tvrdé drogy lze bez obtíží sehnat na každém rohu většího města. Na plátně se divákům postupně skládá mozaika názorů, životních příběhů, faktů a mýtů a je zcela na nich, jaký názor si vytvoří.
Pro film se podařilo získat ke spolupráci čtyři pacienty trpící rakovinou a roztroušenou sklerózou.
Dokumentaristé v čele s režisérem Petrem Slabým a kameramanem Jaromírem Kačerem časosběrným způsobem zaznamenávali v letech 2010 až 2012 jejich cestu od opuštění klasické léčby až po užívání konopí. Ve filmu vystupuje onkologická pacientka Eva Šarounová, pro níž znamenalo konopí poslední možnost záchrany života, pacienti s roztroušenou sklerózou Philip Polívka a Ivana Rosová a další onkologický pacient Milan Špaček, který navzdory varování lékařů opustil klasickou léčbu.
Další důležitou postavou dokumentárního snímku je psychoterapeut a zakladatel společnosti Konopí je lékař Dušan Dvořák, který se rozhodl zkoumat léčebné účinky konopí již v roce 2000. Snímek mimo jiné zachycuje i proces, ve kterém je Dvořák souzen za pěstování konopí právě pro léčebné účely. Tato kauza nebyla až do dnešních dnů uzavřena a Dvořáka čeká v dubnu další soud. V březnu tohoto roku jej prostějovští policisté obvinili potřetí ze zločinu nedovolené výroby a jiného nakládání s psychotropními látkami a jedy. Důležitou aktérkou je i léčitelka a chemička Libuše „Bushka“ Bryndová. Filosofickým průvodcem celého díla je klinický psycholog a dlouholetý člen divadla Vizita Pjér la Šé´z, jenž je i autorem sugestivní hudby filmu.
Na snímku spolupracovaly i přední světové kapacity věnující se léčebným účinkům konopí, jako jsou český vědec působící v Izraeli prof. Lumír Hanuš a objevitel THC, rektor Hebrejské university v Jeruzalémě, prof. Raphael Mechoulam. Profesor Hanuš se již na přelomu šedesátých a sedmdesátých let věnoval při studiích na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci výzkumu léčivého potenciálu konopí a je v současné době nejcitovanějším českým vědcem doma i v zahraničí na toto téma. Rok konopí vedle rozhovorů s oběma vědci zachycuje současnou situaci v Izraeli, kde jsou konopné výrobky poskytovány pacientům na základě licence zdarma.
Filmový štáb navštívil i odborníky zabývající se možnostmi výzkumu a aplikace konopí u nás. Ve filmu tak zazní vyjádření například MUDr. Tomáše Zábranského z Centra adiktologie Psychiatrické kliniky 1. LF UK. Natáčelo se i na Million Marihuana March a při takzvané konopné revoluci 17.
listopadu 2010. K problematice se vyjadřují politici jako MUDr. David Rath, Mgr. Radek John či MUDr. Tomáš Julínek.

Vznik filmu
Podnětem ke vzniku snímku bylo setkání producenta filmu Jana Hrnčíře s Kanaďanem Rickem Simpsonem, který je ve své zemi stíhám za držení a obchodování s marihuanou a odešel do emigrace v České republice. Na besedách, které v Čechách pořádá, hovoří o zázračných vlastnostech konopí a uvádí případy desítek lidí, kteří se díky němu vyléčili z rakoviny. „V době, kdy jsem Ricka potkal, mi lékaři diagnostikovali nádor v pravém oku,“ vzpomíná producent celovečerního dokumentu Jan Hrnčíř, „to setkání pro mě bylo osudové a slova, která pronášel, až neuvěřitelná.“
Od října 2009 se Jan Hrnčíř začal scházet s lidmi, kteří se o léčebné účinky konopí zajímali, a postupně odkrýval celou šíři tématu: „Po mnoha setkáních s těžce nemocnými lidmi, jimž  léčba konopím prokazatelně pomáhala, jsem se rozhodl investovat vlastní finanční prostředky do dokumentu, který bude maximálně možným objektivním způsobem hledat pravdu o konopí a jeho léčivých účincích.“
O konopí
Konopí je rostlina, která provází lidstvo po tisíce let a pro své vlastnosti našla pestré využití v
různých oblastech lidské života. Pro své příznivé a mnohostranné působení se běžně a hojně využívaly také léčivé vlastnosti konopí. Jeho potenciál byl zpochybněn až v polovině minulého století ve Spojených státech amerických, kde konopí dostalo od politiků nálepku marihuana a začalo být prezentováno jako nebezpečná droga, proti níž je nezbytné bojovat.
Závěrem
Dokument Rok konopí vypovídá o hledání osobní svobody každého jednotlivce, o jeho právu rozhodovat o svém zdraví, a současně odráží absurditu současného nastavení medicínského systému. Na začátku března roku 2010 se konal v Parlamentu ČR seminář o léčebných účincích konopí, který vnesl tuto tématiku do širšího povědomí celého národa. 8. prosince 2011 expertní komise při Radě vlády předložila předsedovi vlády ČR návrh legislativních změn, umožňujících zpřístupnění konopí pro léčbu. Součástí předloženého návrhu nebyla možnost, aby si pacienti mohli konopí pro svou léčbu sami pěstovat.
Na půdě Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR pracuje v této době meziresortní a mezioborová pracovní skupina v čele s Miroslavou Němcovou, jež na konci února předložila vládě návrh legislativních změn. Vláda k němu však kvůli odmítavému postoji ministra zdravotnictví Leoše Hegra zaujala neutrální stanovisko a formulovala 10 věcných připomínek k návrhu. Předložený návrh v některých bodech aktuálně rozporuje i Česká lékárnická komora. Pracovní skupina v současné době pracuje na úpravách poslaneckého návrhu.
Účinkují:
Philip Polívka, Ivana Rosová, Milan Špaček, Eva Šarounová, Prof. Raphael Mechoulam, MUDr. Tomáš
Zábranský, Mgr. Radek John, MUDr. David Rath, MUDr. Tomáš Julínek, plk. Jakub Frydrych, Mgr. Dušan
Dvořák, Prof. Lumír Ondřej Hanuš, Libuše „Bushka“ Bryndová, Pjér la Šé’z, Jack A. Cole, Rick Simpson, Neri
Barak a další
Tvůrci:
Režie: Petr Slabý
Producent: Jan Hrnčíř
Námět: Jan Hrnčíř
Scénář: Jan Hrnčíř, Petr Slabý, Pjér la Šé´z
Dramaturgie: Ivan Arsenjev
Kamera: Jaromír Kačer
Střih: Lucie Haladová, Viktor Schwarcz jr.
Zvuk: Michal Gábor, Michal Holubec
Hudba: Pjér la Šé’z

Režiserém filmu je Robin Kvapil, který se osobně finále v Novém Mexiku účastnil. Jako kulisa jedné ze situací slouží skutečný sjezd ODS.

Podívejte se na celý film Tahle země není pro mladý (No Country for Young Men) oline zdarma:

Seznam oceněných filmů z finále ze 4. března 2012 v Novém Mexiku, USA:

Nejlepší film
„In Captivity“  Jpixx Films z Hampton Roads (VA, USA)
(Jpixx Films vyhrál 3,000 USD.)

2. nejlepší film
„My Darling, I’m So Sorry“ so36portraits z Berlína

3. nejlepší film
„Canh Ba Ba“ Yeti, Ho Chi Minh City

Nejlepší režie
„My Darling, I’m So Sorry“ so36portraits, Berlín

Čestné uznání za režii
„In Captivity“, Jpixx Films, Hampton Roads (VA)

Nejlepší scénář
„My Darling, I’m So Sorry“ by so36portraits from Berlin

Čestné uznání za scénář
„Canh Ba Ba“ Yeti, Ho Chi Minh City

Nejlepší herecký soubor
„Casse gueule“ Collectif 109, Paříž

Nejlepší herec
Jason Perini v „A Little Bit Behind“, The Magnificent, New South Wales (Australia)

Nejlepší kamera
„Page 23″ Arts, Houben & Van Den Boogaard, Utrecht

Nejlepší střih
„In Captivity“ Jpixx Films, Hampton Roads (VA)

Nejlepší námět
„My Darling, I’m So Sorry“, so36portraits, Berlín

Nejlepší zvláštní efekty
„In Captivity“ Jpixx Films, Hampton Roads (VA)

Nejlepší píseň
„Oh Drama“ White Poison Industries, Des Moines

Nejlepší grafika
„Page 23″, Arts, Houben & Van Den Boogaard, Utrecht

Viz:

http://praha48film.com/

http://www.48hourfilm.com/en/filmapalooza/

Příběh rodiny a jejích přátel z menšího města vypráví podle synopse o touze proměnit svůj život k lepšímu, ale také o tom, jak často jsou děti ovlivňovány přešlapy svých rodičů. Téměř čtyřicetiletý, ale pubertou doposud zmítaný otec od rodiny Jára (Jaroslav Plesl) se stále nepoučil z vlastních chyb a jeho úlety s sebou přinášejí komické momenty. S partnerkou Janou (Anna Geislerová) vychovávají dvě děti. Starší z nich je dospívající syn z Járova prvního manželství Véna (Marek Šácha), který v příběhu sehraje klíčovou roli po boku staršího kamaráda, punkáče Jerryho (Jiří Mádl). Jana prožívá krizi v manželství, ta vyvrcholí v momentě, kdy Járu vyhodí z práce a ona si najde milence (Igor Chmela). Lavinu nečekaných událostí z povzdálí sleduje a možná nakonec ovlivní místní guru Karel, jehož ztvárnil v nezvyklé herecké poloze Karel Roden. Nový film mezinárodně ceněného režiséra Bohdana Slámy si odbyl světovou premiéru v soutěžní sekci filmového festivalu Sundance ve Spojených státech.

Proč se film jmenuje Čtyři slunce?

„Ve filmu je jedna zásadní scéna, která se měla podle scénáře odehrát v zahrádkářské kolonii,“ vypráví Bohdan Sláma. „Prošli jsme spoustu kolonií, když už jsme byli na sklonku dne utahaní, vešli jsme do poslední kolonie, kam už se mi ani nechtělo. Najednou jsme byli na kraji výkopové jámy, prášilo se tam, cítili jsme, že tam někde bychom mohli najít to místo a v tu chvíli jsme se ocitli u brány se čtyřmi zlatými slunci. Když po něčem člověk touží, může se to stát, název filmu jsem hodně řešil a najednou to bylo jasné.“

Bohdan Sláma před bránou se čtyřmi slunci:  Zde vznikl název filmu

O filmu
Zatímco se Bohdan Sláma ve svých předchozích filmech zabýval zejména motivem hledání lásky, ve svém novém filmu Čtyři slunce nabízí divákovi současné lehce humorné rodinné drama o věcech přirozených a nadpřirozených. Příběh rodiny z menšího českého města a jejích přátel se dotýká těch, kteří se smiřují s realitou nesplněných snů a zároveň ještě mají touhu proměnit svůj život k lepšímu. Slámův nový filmový příběh naráží také na aktuální problémy, které může přinášet život v neúplných nebo nefunkčních rodinách, ale zároveň s tím zachycuje zápas o udržení funkce rodiny v současné době. Hlavní hrdina filmu může být divákovi blízký třeba jen tím, že opakuje stále dokola stejné chyby, protože chybovat je přirozené a lidské. Vizuální a symbolickou rovinu filmu tvoří zahrádky – stále výrazný fenomén v české společnosti.

O natáčení
„Do svého nového filmu jsem tentokrát v rámci klíčových postav z velké části obsadil herce, se kterými jsem v minulosti nepracoval, ať už se to týká Jaroslava Plesla, Jiřího Mádla nebo Karla Rodena,“ říká režisér Bohdan Sláma. V případě postavy dospívajícího syna se nebál sáhnout po neherci, jak už se mu vyplatilo v rámci předešlých filmů. Mladého Marka Šáchu tak měsíce hledal na středních školách a punkových koncertech. K typově přesnému klukovi zároveň dlouho zvažoval herecky silný protějšek, ten objevil v Jiřím Mádlovi, který si zahrál postavu staršího kamaráda, punkáče Jerryho. Film se natáčel především v malém městě Mirotice, ve kterém vznikl jeden z nejvýraznějších snímků tzv. nové české vlny 60. let. „Nejen z nostalgie k Intimnímu osvětlení režiséra Ivana Passera jsem si vybral toto místo. Žiju nedaleko odsud se svou rodinou, jde tak o důvěrně známé prostředí,“ doplňuje Bohdan Sláma.

Jiří Mádl

První český film v soutěži Sundance Film Festivalu
Film režiséra Bohdana Slámy Čtyři slunce byl vybrán jako vůbec první český film do soutěže Sundance Film Festivalu, jednoho z nejprestižnějších filmových festivalů na světě. Snímek si tak odbyl světovou premiéru na americkém kontinentu v soutěžní sekci celovečerních hraných filmů World Cinema Dramatic Competition. „Sundance Film Festival je mekka amerického nezávislého filmu, festival, který programově podporuje autorské filmy. To, že organizátoři vybrali Čtyři slunce, je dokladem kvality filmů Bohdana Slámy a potvrzení jeho mezinárodního renomé,” uvedl producent Pavel Strnad ze společnosti Negativ, která produkovala všechny Slámovy filmy. „Uvedení na tomto prestižním festivalu je bezesporu vynikajícím odrazovým můstkem pro mezinárodní distribuci filmu,“dodává. Bohdan Sláma Sundance Film Festival navštívil již v roce 2007, kdy byl pozván do sekce 10 Directors to Watch. Jeho snímek Čtyři slunce je však zcela prvním českým filmem uvedeným v soutěžní sekci tohoto festivalu. Účast českého snímku v této sekci je pro českou kinematografii úspěchem.

Karel Roden

O hudbě k filmu
Titulní píseň se stejným názvem nahrála skupina Vypsaná fixa, která pojede i stejnojmenné turné. Bohdan Sláma oslovil ještě před začátkem natáčení frontmana kapely Márdiho. „Pozval jsem Márdiho na konkurs na roli, kterou nyní hraje Jarda Plesl. Byl tak dobrý, že by zastínil ostatní, tak jsem mu raději nabídl, ať složí ústřední píseň, nakonec vzniklo písniček víc, “ říká s úsměvem Bohdan Sláma. „Herecká kariéra Márdimu sice nevyšla, ale vznikla krásná ústřední píseň, což je mnohem cennější a já jsem velmi mile překvapený, s jakou lehkostí se to stalo,“ dodává režisér. Sám Márdi situaci komentuje slovy: „Scénář jsem znal, protože jsem absolvoval neúspěšný casting na hlavní roli. Přišla šance napravit svou trapnou hereckou anabázi. Vzal jsem kytaru, nahrál jsem základní motiv a napsal skoro celý text. Byla to zvláštní a magická chvíle, všechno šlo tak lehce.“ Kromě ústřední písně vznikla deska (EP) dohromady s pěti skladbami, které jsou inspirovány vztahy pěti hlavních postav. Pro jednu z písní využila kapela svou starší skladbu Benzínka, která přesně sedí k postavě Jerryho, kterého hraje Jiří Mádl. Čtyři slunce tour měla start 3. března v Písku, zahrnuje téměř dvacet koncertů a potrvá do 28. dubna.

Nejlepší film
Poupata – Viktor Schwarcz

Nejlepší režie
Poupata – Zdeněk Jiráský

Nejlepší scénář
Odcházení – Václav Havel

Nejlepší kamera
Poupata – Vladimír Smutný

Nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli
Poupata – Vladimír Javorský

Nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli
Nevinnost – Anna Geislerová

Nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli
Nevinnost – Hynek Čermák

Nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli
Dům – Taťjana Medvecká

Nejlepší střih
Odcházení – Jiří Brožek

Nejlepší zvuk
Alois Nebel – Viktor Ekrt, Ondřej Ježek

Nejlepší hudba
Alois Nebel – Petr Kružík, Ondřej Ježek

Nejlepší výtvarné řešení
Alois Nebel – Jaromír 99, Henrich Boraros, Noro Držiak

Nejlepší dokument
Pod sluncem tma – Martin Mareček

Mimořádný přínos české kinematografii
Josef Somr

Divácky nejúspěšnější film
Muži v naději

Cena Magnesia za nejlepší studentský film
Neplavci – Jakub Šmíd

Cena filmového portálu Kinobox.cz pro nejlepší film
Lidice

Nejoblíbenější česká žijící herečka podle návštěvníků www.seznam.cz
Zlata Adamovská

Nejoblíbenější český žijící herec podle návštěvníků www.seznam.cz
Ondřej Sokol

Historický film Královská aféra (En kongelig affære / A Royal Affair) vybraný do letošní mezinárodní soutěže natáčela v českých lokacích významná dánská produkční společnost Zentropa mimo jiné v koprodukci s domácí produkční společností Sirena Film, jejíž vklad činil 39% rozpočtu. Výpravný dobový film s Madsem Mikkelsenem v hlavní roli vznikal v Česku od března do května 2011. Zentropa je renomovanou společností, spojovanou nejčastěji se svým zakladatelem, světově proslulým režisérem Larsem von Trierem a filmovým hnutím Dogma 95.

Film je romantickým příběhem lásky lékaře a dánské královny z druhé poloviny 18. století. V Česku mu jako kulisy sloužily zámky a stará města jako Český Krumlov, Kroměříž či Kačina a další.

Stříbrného medvěda za herecký výkon v Královské aféře dostal Mikkel Boe Følsgaard  za roli krále Christiana VII.

Stříbrného medvěda za scénář Královské aféry mají režisér a scénárista Nikolaj Arcel a scénárista Rasmus Heisterberg.

Trailer Královské aféry:

Plakát Královské aféry:

Dalším český snímkem na Berlinale byl  film Příliš mladá noc, který se představil v programu Forum. Mezi 38 filmy cenu nezískal. Je to absolventský film na FAMU sedmadvacetiletého slovinského režiséra Olma Omerzu, který žije v Praze.

Jiří Konečný, producent filmu k pozvání do prestižní berlínské sekce uvedl: „Jsem velmi rád, že absolventský film začínajícího režiséra byl vybrán na prestižní festival do Berlína. A jsem vděčný za podporu, kterou nám při tom poskytlo České filmové centrum, se kterým spolupracujeme již od začátku své existence. Bez takové organizace by pro české filmy bylo rozhodně složitější dostat se na zahraniční festivaly.“ říká Jiří Konečný ze společnosti Endorfilm, která snímek produkovala. Koproducenty Česká televize, Studio FAMU a slovinská společnost Arsmedia.

Světovou premiéru měla Příliš mladá noc v Berlíně 13. února 2012 ve 22 hodin. Do české distribuce by měl být uveden 22.3.2012

„České filmy jsou již tradiční součástí programu Fóra. Mají odvahu vyprávět citlivé příběhy a jak se v tomto případě ukázalo, dotýkají se zásadních etických témat naší doby. Takovým filmům chceme dát místo v programu Fóra a tím i režisérovi a producentovi film Příliš mladá noc nabídnout na Berlinale veřejný prostor, jaký si zaslouží,“ řekl Christoph Terhechte, ředitel sekce FORUM na Berlinale

 České filmy se na Berlinale představily projekcemi také v rámci zdejšího filmového trhu. Letos do Berlína zamířilo 6 titulů – Cigán režiséra Martin Šulíka, Perfect Days – I ženy mají své dny režisérky Alice Nellis, Slámova Čtyři slunce, Vorlíčkova pohádka Saxána a Lexikon kouzel, Nevinnost Jana Hřebejka a Alois Nebel Tomáše Luňáka.

„Pět ze šesti uváděných filmů již má mezinárodního prodejce, což svědčí o tom, že zahraniční agenti u českých snímků vidí komerční potenciál. Navíc většina filmů uváděných na filmovém trhu vznikla v mezinárodní koprodukci a i to ukazuje cestu, která směřuje na mezinárodní trh,“ říká Jana Černik z Českého filmového centra, které zastupovalo podesáté naši kinematografii formou stánku na zmíněném Evropském filmovém trhu (European Film Market).

Ve stánku s názvem Central European Cinema Stand ČFC zastupoval národní kinematografii společně se Slovinským filmovým centrem a se Slovenským filmovým ústavem. Stánek nabídl českým zástupcům filmového průmyslu tedy distributorům, producentům, zástupcům festivalů atd. zázemí pro pracovní schůzky, jednání a tvůrčí setkání. Partnery stánku byla MFF Karlovy Vary a Barrandov Studios.

Snímek Czech made man popisuje divokou éru podnikání devadesátých let, kdy se stačilo nebát nových příležitostí a člověk mohl lehce nabýt nemalé jmění. Ale také lehce pozbýt. S každou korunou, která přibude do kapsy hlavního hrdiny Jakuba Vrány, roste i jeho sebevědomí, to však vždy někdo srazí z nebeských výšin zpátky na zem. V dětství to byl násilnický otec, později policie nebo některý z rádoby kamarádíčků. Jeho životním cílem se tak stalo vydělání takové částky peněz, se kterou by si mohl koupit naprosto vše, včetně vlastního štěstí. A z veksláka se časem opravdu dokázal vyšvihnout mezi miliardářskou elitu, jež vydělává na lidské blbosti při klikání na internetových doménách.

Jan Budař dokázal postavu nejen dobře zahrát, ale i vytvořit konkrétní podobu jedné osobnosti. Osobnosti člověka, který se nebojí i těch nejodpornějších cest jak vydělat peníze a jak využít ostatní pro své vlastní dobro. Člověka, který se za určitých finančních podmínek nebojí sáhnout ani na svou vlastní hrdost. Vnitřně však stále cítíme, že jeho bezcharakterní prázdnota je jen léčením traumat z dětství a snaha nalézt lásku a štěstí – třeba v podobě dítěte s lesbickými dvojčaty. Jako vždy však hrdina padá zpátky na hubu a nakonec jsou mu všechny peníze nanic. Film ale není jasně ukončen, divák si dokáže představit, že v podobném duchu by mohl pokračovat ještě další dvě hodiny, kdy by nejspíš hrdina znovu zkrachoval, znovu našel další kšeft a nějakou krásnou holku (nebo chlapa), která by mu dala zase něco nového a nepoznaného.

Vizuální styl je dokonale propracovaným zážitkem, který je plný kameramansky i režisérsky v českém filmu neokoukaných triků a postupů. Tam, kde se Budařův rádoby vtipný a drsňácký komentář, jenž provází diváka celým filmem, stává trapnou snahou o to být děsně „cool“, nastupuje zrychlená kamera, barevně laděné záběry a rychlé střihy, které „cool“ působí a potěší oko nejednoho diváka tak, že komentáře přestane vnímat. Komentář se snaží dát rozkouskovanému ději řád, Budař v něm předvádí úžasné spektrum různobarevných hlasových poloh, ale svým prázdným obsahem filmu spíš škodí.

Možná příběh není dokonale pravdivý, ale dobře popisuje jednu ze stránek českého ale i obecně lidského charakteru. V kombinaci s poctivou dávkou peněz ovázaných gumičkou, kokainu a krásných Asiatek nás zavádí do světa, kde přežijí jen ty nejbezpáteřnější krysy. Můžete je odsuzovat, můžete jim závidět jejich majetek, ale je to svět, který filmového diváka bude vždy lákat a přitahovat k plátnům.

Jsou lidé, které tento film nadchne, protože se s podobným typem filmu nesetkali, svým vizuálem přibližuje českou tvorbu Hollywoodu a svým tématem se přibližuje moderním gangsterkám. A na druhou stranu jsou lidé, kteří již viděli i lepší filmy podobného typu (jako perfektní Podfu(c)k s Bradem Pittem), který Budaře s jeho rádoby vtipným žoviálním „voe“ lehce strčí do kapsy.

Czech Made Man

Komedia/Drama, ČR 2011

Režie: Tomáš Řehořek

Hrají: Jan Budař, Kateřina Brožová, Milan Šteindler, Martin Písařík, Predrag Bjelac, Tomáš Matonoha, Zdeněk Srstka, Petr Čtvrtníček

Premiéra: 28.4.2011

Hodnocení: 60 %

Takto narodené deti netrpia poruchami srdca, alebo iných chorôb, majú dokonalý zrak po celý dlhý život. Sú dokonalým výsledkom tých ľudí, ktorí sa narodili normálnym spôsobom a ktorých oni teraz zatracujú. Film sa začína citátom: „Pozrite sa na Božie dielo! Kto môže narovnať to, čo on skrivil?“

„Budeme sa zahrávať s matkou prírodou – a myslím, že to tak ona chce.“ Willard Gaylin

Vincent je jedno z posledných detí ktoré sa narodili prirodzeným spôsobom. V priebehu pár sekúnd dokázali rozborom DNA lekári zistiť čo dieťa čaká. Porucha srdca ho predurčuje na tridsať rokov života. To že sa Vincent nenarodil novým spôsobom, ho odsúva na vedľajšiu koľaj. Pri druhom dieťati rodičia túto chybu už nespravili. Jeho brat Anton, aj keď je mladší, tak rastie rýchlejšie, je silnejší a svojho brata predbieha vo všetkom.

V blízkej budúcnosti, kedy sa deti rodia sprostené všetkých vád a chýb svojho genetického kódu už neexistuje diskriminácia na základe farby pleti, náboženstva, alebo pohlavia. Diskriminácia je len genetická. A aj keď sa Vincent snaží stať vesmírnym navigátorom, vyletieť mimo Zem, tak sa mu to nikdy nemôže podariť, lebo v spoločnosti nedostane zodpovednejšiu pozíciu ako je upratovač.

Avšak v jeden deň dostal Vincent možnosť zmeniť si totožnosť. Jerome Eugene Morrow, dokonalý muž, výsledok modernej vedy. Ochrnutý po zrazení autom. Nikto o jeho zranení nevie a keby sa to niekto dozvedel, už by si nemohol dopriať luxusu ako si dopriaval doteraz. Preto je preňho výhodné aby si Vincent zobral jeho identitu a živil ho. Ale nieje to tak jednoduché. V dobe kedy hrá genetický kód zásadnú úlohu a je ho možné overiť v priebehu pár sekúnd z najmenšej vzorky, je nesmierne ťažké sa neprezradiť.

Vincent sa musí deň čo deň zbavovať všetkých odumretých kúskov kože, chlpov, vlasov, nechtov, všetkého čo by mohlo po ňom zostať na pracovisku a prezradiť ho. Klávesnicu pri jeho počítači nemá nikto iný čistejšiu, ani jediný chlp ho nesmie zradiť. Pre istotu za sebe necháva stopy po pravom Jeromovi. Je ale jasné, že raz príde situácia, keď niekto niečo zistí.

Vo filme si zahral hlavnú úlohu Ethan Hawk po boku s Umou Thurman s ktorou sa po natáčaní oženil. Trojicu dopĺňa známi Jude Law, ten hraje pravého Jeroma, ochrnutého na vozíčku.

Jedným z najkrajších atribútov filmu je soundtrack. Citlivá a silná hudba sprevádza väčšinu scén a v divákovi umocňuje pocity z blízkej budúcnosti sveta, ktorý nebude taký aký by sme chceli mať. Zo sveta chladného genetického inžinierstva a ťažkého osudu inteligentného Vincenta na mieste kde ho mať nechcú.

Gattaca

Dráma / Sci-Fi / Thriller

USA, 1997, 101 min

Réžia: Andrew Niccol (Lord of War, Simone)

Hrajú:

Ethan Hawke (Lord of War, Dead Poets Society, Training Day)

Uma Thurman (Kill Bill, Bedári, Priznanie)

Jude Law (Imaginarium Dr. Parnassa, Sherlock Holmes , Enemy at the Gates)

Hodnotenie: 90%

Premiéra filmu je 14. apríla. Tento deň prinesie do kín snímok, ktorý začína letnou búrkou. Tá zmenila hlavnej postave volanej Bábika život. Stretla staršieho chlapa a na prv pohľad sa doňho zaľúbila. Prežíva sním krásny román a to až do dňa, kedy sa raz neukáže. Prejde čas, prejde doba a ona musí fungovať ďalej. Tŕň do srdca jej ale osud opäť zarazí vtedy, keď v autobazári objaví nákladne auto, milovaného a strateného Lajcsiho. Auto v ktorom ju ukryl pred búrkou, auto v ktorom sa doňho zamilovala.

Szidi Tobias zahrala v tejto dráme ženu ktorá hľadá svoje šťastie a lásku. Tu opäť nachádza na mieste kde ju stratila. Zisťuje, že jej láska zomrela, ale zanechala po sebe dvoch synov o ktorých živote nevedela. Jeho synovia sú dospelí chlapi žijúci neďaleko dediny na samote. Lajcsi a Jancsi ostali už bez rodičov a pokračujú v živote ktorý viedli doteraz. Ich rutinu im nabúrala práve Bábika, ktorá sa ocitla u nich na dvore s autom ich otca.

Bratia prichýlia Bábiku na jednu noc, lebo sa už nemá ako dostať do mesta, na druhý deň zmeškáva jediný autobus a musí zostať až do pondelka. Možno trošku klišé začiatok romantického príbehu, ale v podaní Marhuľového ostrova, začiatok uveriteľný. Bábika si pomaly začína uvedomovať, že to čo hľadá, nenájde ukryté v hlavnom meste, ale práve tu, na samote, medzi marhuľovými záhradami na južnom Slovensku. Príbeh lásky plnej starostí a strastí, radostných chvíľ a hľadania vlastného šťastia sa môže začať.

Hodnotiť objektívne jednotlivé prvky filmu je v tomto prípade ťažké. Herecké výkony mi pripadali chvíľami naivné, chvíľami výborné. Možno za to môže až tri roky dlhé natáčanie, možno to bolo práve zámerom. Hudba bola k filmu špeciálne pripravená dvojicou Juraj Dobrakov a Tomás Szarka. Klasická hudba dodávala k vážnym scénam správnu atmosféru, no nie vždy sa k filmu hodila. Za pochválenie stojí ale určite scenárista Peter Lipovský, ktorého príbeh je silný, pútavý, dobre sa naňho pozerá a končí silným vyvrcholením, ktoré môžeme v končekoch prstoch cítiť už od začiatku. A to je azda hlavný dôvod, prečo Marhuľový ostrov stojí za zhliadnutie.

Marhuľový ostrov

Romantický/Dráma

Slovensko, 2011, 102min

Réžia: Peter Bebjak (Odsúdené, Mesto tieňov. Kriminálka Anděl)

Hrajú:

Szidi Tobias (Mesto tieňov, Kruté radosti, Orbis Pictus)

Attila Mokos (Pokoj v duši, Nedodržaný sľub, Krajinka)

Peter Nádasdi (Nesmrteľní)

Gyorgy Cserhalmi (Želary, Neha)

Hodnotenie: 75%

Trailer:

Titulná pieseň:

Vo filme ako 300, sme nemohli očakávať presné historické spracovanie. V prvom rade ide predsa o zisk. Ale aj cez to bola dejová línia tohto filmu zaujímavá, príbeh nenudil a až nad pár detailov, by bol dej celkom uveriteľný. Sucker Punch je už o trošku inom.

Prostredia v ktorom sa odohrávajú všetky akčné scény sú úžasne prepracované a všetci milovníci efektov si skoro dve hodiny v kine užijú. Avšak ak by ste chceli silný dej, niečo čo dáva zmysel a na čo sa dobre pozerá, to nečakajte. Film začína niečim ako sen, v pozadí hrá výborný soundtrack a my sledujeme hlavnú postavu, Babydoll, a dôvody prečo sa dostáva do ústavu pre choromyseľných. Tiesnivá atmosféra páchne z každej snímky, všetko je perfektné, od kulís až po postavy, Sucker Punch má svoju nezameniteľnú atmosféru, presne tak ako hrdinská bitka pri Termopylách.

Všetko sa mení v jednom momente, kedy Babydoll uniká pred realitou do svojho snového sveta a v rámci neho sa snaží dostať sa zo zajatia psychiatrickej liečebne. V ňom je spolu s ostatnými pacientkami v pozícii tanečníc vo verejnom dome. Psychiatrička je ich trénerkou tanca, hlavný ochrankár pasákom. Jediný spôsob ako prežiť je tancovať a potom spávať s návštevníkmi, alebo sa pokúsiť utiecť. Tu sa dostávame k ďalším ponorom do fantázie, vždy keď ide Babydoll tancovať, tak sa v mysli premiestni do iného imaginárneho sveta. A tam musí bojovať o mapu, oheň, nôž a kľúč. Tieto štyri veci sú aj vo verejnom dome, aj v liečebni. Hlavná postava sa teda snaží získať tieto veci v skutočnosti, ale pre Zacka Snydera by to nebol asi dokonalý priestor na predvedenie jeho scén a vizuálnych efektov.

Myslím si že práve toto transformovanie sa do verejného domu a následne do snových predstáv Babydoll, filmu výrazne ubralo na dojme. Scény v ktorých sa premiestňuje Babydoll s ďalšími štyrmi dievčatami na bojové polia sú úchvatné, baby sú naozaj kočky, majú skromné oblečenie, riadne zbrane a zabíjajú obrích samurajov, nemeckých vojakov z druhej svetovej vojny (ktorí fungujú na paru), škretov (ako z Pána prsteňov) a drakov.

Nad prostrediami v ktorých sa pohybujú museli stráviť grafici celé hodiny, efekty sú tiež veľmi vydarené a jedná sa o lahôdku. Samotný Zack Snyder komentuje tento film ako Alenku v ríši divov so zbraňami. S týmto prirovnaním sa dá súhlasiť, ale z Alenky som mal aspoň pocit, že celý príbeh drží pokope akási uveriteľná niť. Na tomto podľa mňa scenár zlyháva a zo Sucker Punchu je síce vizuálne veľmi kvalitné fantasy dielo, ale bez pocitu celistvosti a akejsi uveriteľnosti. A po čase vás možno aj omrzia bojové scény nezraniteľných kočiek.

Sucker Punch

Fantasy/Akčný/Thriller

USA, 2011, 110 min

Réžia: Zack Snyder (300, Watchmen, Dawn of the Dead)

Hrajú:

Emily Browning (Lemony Snicket’s A Series of Unfortunate Events)

Abbie Cornish (Bright Star)

Jena Malone (The Messenger)

Hodnotenie (film ako celok / vizuál): 50% / 90%

Edward Norton v úlohe Montyho Brogana je bývalý dealer drog, ktorému zostáva posledný deň na slobode. Ráno začína prechádzkou so psom, navštevuje svoju bývalú školu, stretáva svoju priateľku, ide na obed s otcom a večer sa chystá na rozlúčkovú oslavu a ráno možno do väzenia.

Takto strohá dejová línia by ale nikoho nezaujala a film by bol pomerne nudný. Jeho dĺžka dosahuje až 129 minút. Preto sa režisér Spike Lee (Malcolm X, Krvavé leto v NY) nezameriava v prvom rade na dejovú líniu, tá sa postupne vinie popri malých príbehoch ktoré zachytávajú vzťahy Montyho so svojou priateľkou, od prvého stretnutia až po dnes, Montyho so svojím psom, od chvíle ako ho našiel doráňaného na ulici a chcel ho zastreliť, ale aj príbehy jeho dvoch priateľov, učiteľa na strednej škole zamilovaného do svojej žiačky, či burzového makléra. Každá postava sa na chvíľu ocitá samá s inou a to dáva možnosť sledovať vzťahy týchto ľudí medzi nimi a následne ich konfrontovať aj na verejnosti.

Ale nazerať na film, ako na spletité dielo plné malých príbehov by nebolo tiež správne. V prvom rade ide o Montyho a jeho posledné hodiny na slobode. Monty je ten dealer drog, ktorý vám musí byť sympatický. Je dobrý na ľudí okolo seba, nikdy na nikoho nevytiahol zbraň a je to jednoducho sympoš, ktorého ľutujete, že musí ísť na sedem rokov sedieť. Film vykresľuje jeho vzťah s okolím a postupne ukazuje zábery z jeho života, ktoré nám majú pomôcť chápať jeho charakter a rozpoloženie.

Preto 25th hour prináša možno slabšiu zápletku akoby sme chceli od filmov Edwarda Nortona, ale o to silnejšie emócie, ktoré sú gradované práve malými príbehmi z jeho života a života jeho priateľov. Nortonový fanúšikovia asi tento film dôverne poznajú, ale tí, čo majú tiež radi tohto herca a ešte sa s ním nestretli v 25th hour, je to jasná voľba.

25th Hour

Dráma

USA, 2002, 129 min

Réžia: Spike Lee

Hrajú:

Edward Norton (American History X, Fight Club, Pride and Glory)

Philip Seymour Hoffman (The Boat that Rocked, Big Lebowski, Red Dragoon)

Barry Pepper (Enemy of the State, Green Mile)

Rosario Dawson (Unstoppable, Clerks 2, SinCity)

Hodnotenie: 80%