Porotci uvedli, že „jde o neobvyklý příběh, který vyslovuje něco podstatného o dnešní době“ a „dokázal zkombinovat vážné téma s humorem. Vítěze 19. Febiofestu 2012 oznámil na závěrečném večeru v pátek 30. března v Cinestar Anděl čestný předseda poroty Miroslav Ondříček.

XIX. Febiofest – vyhlášení Grand Prix: Miroslav Ondříček, Zaida Bergrothová, Fero Fenič

Slavnostní večer pak vyvrcholil udělením ceny Kristián za přínos světové kinematografii polsko-francouzské režisérce Agnieszce Hollandové. Cenu ji předala Dagmar Havlová. (Agnieszka Holland, kromě divadelních režii her Václava Havla, natočila ve Francii v roce 1991 i TV film podle jeho hry Largo desolato a spolu s dalším velikánem polského filmu Andrzejem Wajdou je i signatářkou výzvy české vládě k pojmenování pražského letiště po Václavu Havlovi). Poté byl exkluzivně, v české předpremiéře, uveden její poslední film „V temnotách“ (In Darkness), který letos kandidoval na Oskara.
Výsledky soutěžní sekce byly velmi vyrovnané, vítězný Hodný syn dostal 60 hlasů, na dalších místech figurují tituly Loverboy a Portrét v pološeru. Porotci konstatovali, že „každý ze soutěžních filmů se dotýká důležitého společenského tématu“, že se v současném evropském filmu vrací téma morálky a životní volby a že výběr vítěze Grand Prix nebyl jednoduchý.

XIX. Febiofest – udělení ceny Kristián: Agnieszka Hollandová, Fero Fenič, Dagmar Havlová

Stručný děj filmu Hodný syn:

Herečka Leila se svými dvěma syny odjíždí z města, aby unikla bulvárnímu tisku. Zatímco uzavřený Unto bloumá po okolí se svou kamerou, starší Ilmari nelibě nese jakéhokoliv „vetřelce“, který by ohrozil jeho vztah s milovanou matkou. Když začne s rodinou přebývat i matčin nový milenec, Ilmariho „ochranitelské sklony“ začnou nabývat stále nebezpečnější podoby. Zaida Bergrothová se ve svém dramatu soustřeďuje především na psychologický portrét nezdravého vztahu syna k matce. Snímek byl uveden v oficiálním výběru MFF Toronto a získal cenu Zlatý Hugo v kategorii Objev roku na loňském MFF v Chicagu.
Režisérka: Zaida Bergrothová
Hrají: Samuli Niittymäki, Elina Knihtilä, Eetu Julin, Eero Aho Scénář: Jan Forsström, Zaida Bergrothová, Kamera: Anu Keränen, Střih: Jan Forström, Producent: Misha Jaari, Mark Lwoff, Elli Toivoniemi 

Role měl také v seriálech např. Hospoda, Ulice, Život na zámku. Informují o tom přední média.

Viz také: Wikipedia: Bronislav Poloczek

Bronislav Poloczek v jedné z epizod seriálu Hospoda:

Filmy z arabských zemí v programu Jednoho světa jsou pro české publikum jedinečnou příležitostí vidět nedávné události zpracované v kvalitních dokumentárních filmech, a ne jen ve formě televizních zpravodajských vstupů. „Doposud nebylo běžné, že by festivaly promítaly filmy o tak aktuálních událostech, které v podstatě ještě probíhají v ulicích,“ říká Hana Kulhánková, ředitelka Jednoho světa.

„Ve filmech nejvíce oceňuji odvahu lidí jít do ulic a riskovat v boji za demokracii svůj život. Pro nás Čechy, kteří máme zkušenost s mírumilovnou sametovou revolucí, je takový postoj nepředstavitelný,“ vysvětluje Hana Kulhánková a dodává, že filmy významně poukazují také na fakt, že svržením diktátora obyvatelé arabských zemí zdaleka nemají „vyhráno“ a je před nimi ještě dlouhá cesta.

Hlavní tematická kategorie nazvaná Protesty, nepokoje, revolta se však zdaleka nevěnuje pouze arabským revolucím. Nesouhlas se soudobým stavem společnosti dávají mladí lidé najevo také v zavedených demokraciích. Tam jejich akce směřují proti stávajícím sociálně-ekonomickým systémům a jsou zkouškou síly demokratických hodnot a otevřenosti místních vlád. Tato filmová kategorie tak vedle mediálně známých arabských revolucí představí například mladé Japonce, kteří zcela proti zvyklostem své země vyšli do ulic po havárii ve Fukušimě, či radikální americké ekology, kteří skončili ve vězení pro teroristy.

Téma Jednoho světa 2012 odráží i grafický vizuál letošního ročníku zpracovaný studiem Ex Lovers. Jeho autoři jej postavili na postřehu, že napříč kulturami  spojují všechny veřejné protesty dvě věci – emoce a vlastnoručně vytvořené transparenty. „Vzali jsme gesta, emoce a nástroje, kterými protestující hovoří k establišmentu – spreje, barvy a fixy,“ říká Zuzana Kubíková ze studia Ex Lovers.

Dalšími filmovými kategoriemi Jednoho světa 2012 budou Spolu navzdory se sociální tematikou a Tak zvaná civilizace nabízející environmentálně zaměřené dokumenty. O hlavní ceny festivalu se budou ucházet snímky zařazené do Hlavní soutěže a kategorie Máte právo vědět. Nechybějí ani nejnovější české dokumenty.

Kromě více než stovky snímků festival divákům již tradičně nabídne možnost diskutovat o filmech s jejich tvůrci a zúčastnit se panelových debat s odborníky.

Filmové události 14. ročníku

Zahajovacím filmem bude nedávno dokončený dokument Zpět na Tahrír. Česko-kanadský režisér Petr Lom v něm ukazuje charakter a složitost revolučních změn v Egyptě i to, jak se revoluce podepsala na životech tamních obyvatel. Petr Lom je také členem Hlavní poroty festivalu.

Ve světové premiéře bude uveden snímek renomované nizozemské dokumentaristky ruského původu Mashi Novikové Sladká vůně domoviny vyprávějící na pozadí bohatých filmových archivů životní příběhy tří lidí z různých částí Evropy, kolem kterých se v odlišných podobách přehnalo válečné běsnění minulého století. Loni Masha Novikova na Jeden svět přivezla svůj film Anna v přední linii a v 2010 byla členkou Hlavní poroty.

Další světovou premiérou bude film Ti druzí režisérské dvojice Willema Timmerse a Ilji Kok
o kulturním střetu turistických skupin s obyvateli tradičního kmene v Etiopii, a snímek Důstojnost nemá hranic jemenské režisérky žijící ve Skotsku Sary Ishaq o událostech jednoho významného dne
v počátcích revoluce v Jemenu.

V české premiéře se představí film Punk in Africa postavený na punkové hudbě a bohatých archívních materiálech. V Praze žijící dokumentarista amerického původu Keith Jones se společně s režisérem Deonem Maasem vypravil na černý kontinent zjistit, jak se tento hudební směr podílel na pádu apartheidu.

Filmové tipy

V Hlavní soutěži bude uveden vizuálně vytříbený snímek oceňovaného dokumentaristy Jona Shenka Prezident mizejících ostrovů, jehož hlavní postavou je nedávno odstoupivší prezident Malediv Mohamed Nasheed snažící se své ostrovy ochránit před hladinou moře stoupající v důsledku klimatických změn. Ze své funkce odstoupil Mohamed Nasheed v únoru letošního roku na základě výhružek o rozpoutání násilí v zemi ze strany příslušníků bezpečnostních složek loajálních k bývalému diktátorovi Maumúnovi Abdulovi Gajúmovi. Planeta šneků, vítěz posledního ročníku festivalu dokumentárních filmů IDFA v Amsterdamu, vypráví životní příběh hluchoslepého Korejce Young-Chana, jemuž v pomalém poznávání světa pomocí hmatu láskyplně pomáhá jeho tělesně hendikepovaná manželka Soon-Ho.

V rámci Máte právo vědět bude uveden kontroverzní snímek Banány na pokračování o nerovném boji švédského dokumentaristy s vlivnou nadnárodní společností Dole. Tabuizované téma práva handicapovaných osob na plnohodnotný sexuální život je hlavní náplní australského dokumentu Šarlatová cesta.

Hlavní tematická kategorie Protesty, nepokoje, revolta nabídne filmy o protestech nejen v arabském světě, ale také v řadě zavedených demokracií. „Snímky vybrané do této kategorie upozorňují, že klíčovou roli při všech těchto protestech hrají mladí lidé a jejich nespokojenost se stávajícím politickým režimem či sociálně-ekonomickým systémem,“ říká ředitelka Jednoho světa Hana Kulhánková.
Bude mezi nimi velmi aktuální snímek Sýrie uprostřed povstání, ve kterém francouzská režisérka Sofia Amara přináší bohatý materiál o pravidelných demonstracích, o jejich vůdcích i obětech. Za pozornost stojí také americký dokument Když se kácí les, nominovaný letos na filmového Oscara. Režisér Marshall Curry v něm přináší osobní příběh radikálního ekologického aktivisty, který se v rámci skupiny Earth Liberation Front podílel v USA na řadě žhářských útoků a skončil ve vězení
pro teroristy.

Výrazným snímkem kategorie Spolu navzdory je Ilegální máma přinášející příběh tří moldavských žen, které se vydaly za prací do Rakouska a Itálie, zatímco jejich manželé a děti zůstaly doma.

V kategorii Takzvaná civilizace uvidíte například amerického miliardáře Donalda Trumpa, který se rozhodl před několika lety vybudovat luxusní golfový resort v jednom z posledních koutů divoké přírody na severovýchodě Skotska. Napínavě vystavěný snímek Lid vs. Donald Trump popisuje zoufalý boj skotských farmářů s alarmující mocí peněz. Film Z popelnice do lednice pak přináší znepokojivá fakta o našem plýtvání potravinami a zároveň hledá možnosti, jak tuto situaci zlepšit.

Panorama se pochlubí vítězným dokumentem z festivalu Sundance Žít a zemřít v Oregonu o lidech, kteří se rozhodli s pomocí lékařů ukončit svůj život. Snímek Proti šikaně je pak zneklidňujícím vhledem do americké společnosti, kde si s dětskou agresivitou a nesnášenlivostí nedokážou poradit rodiče ani zástupci škol.

Programové zajímavosti

Jako výraz podpory demokratickým změnám v Barmě uvede Jeden svět během zvláštního večera vítězné filmy festivalu The Art of Freedom z barmského Rangúnu. Událost tam pod záštitou prodemokratické vůdkyně Aun Schan Su Ťij zorganizovali slavný barmský komik a aktivista Zarganar a režisér Min Htim Ko Ko Gyi, který přijíždí do Prahy. Rangúnský festival se snažil posunout hranice svobody vyjadřování tím, že promítal filmy necenzurované a často kritické k barmskému vojenskému režimu. Projekce The Best of Art of Freedom se konají 10.3. v 18:00 v Městské knihovně a 13. 3.
v 19:30 ve Francouzském institutu.

Jeden svět se také připojí k celosvětové kampani na podporu demokratických protestů v Sýrii DOX BOX Global Day. DOX BOX je syrský festival dokumentárních filmů, jehož letošní 5. ročník byl zrušen z důvodu probíhajícího povstání proti Assadově režimu. Ve čtvrtek 15. března, přesně rok
od závěrečného dne minulého ročníku, budou namísto DOX BOX promítat díla syrské kinematografie různé zahraniční festivaly. V Praze se DOX BOX Global Day koná ve Francouzském institutu,
15. března v 17:30.

I v letošním roce zacílí Jeden svět svou pozornost na nová média. V soutěži One World Social Innovation se prezentují projekty občanských sdružení, veřejných institucí či jednotlivých aktivistů, které využívají moderních komunikačních technologií jako např. sociální média, crowdsourcing, videomapping. Úspěšné projekty s prokazatelným dopadem na společnost, jimiž je letos např. online monitoring volebních podvodů v Rusku, online koordinace pátrání po pohřešovaných dětech,
či satelitní vyhledávání uprchlických táborů v Somálsku, se představí 12. března od 17:30
ve Francouzském institutu. Akci předchází TechShare – večer sdílení inovativních technologií, myšlenek a konceptů.

Novinkou je letos 1. ročník programu East Doc Platform určeného filmovým profesionálům. „Tato nová platforma pro dokumentární snímky organizovaná při festivalu Jeden svět nabídne jedinečnou příležitost k navazování kontaktů, koprodukci, prodeji i propagaci dokumentů v celém regionu střední
a východní Evropy,“ říká Hana Rezková z Institutu dokumentárních filmů, který East Doc Platform pořádá.

S  velkým zájmem učitelů se i letos setkala nabídka programu Jeden svět na školách, který v rámci festivalu organizuje dopolední projekce pro školy. Učitelé na pražské projekce zatím přihlásili přes 12 500 žáků a studentů, čímž překonali loňský počet všech mladých diváků z Prahy. Školní projekce vybraných filmů budou probíhat také ve všech festivalových městech. Více na www.jsns.cz/festival.

Praktické informace

Pražské festivalové centrum bude již tradičně otevřeno v kině Lucerna. Dalšími festivalovými kiny jsou Světozor, Atlas, Francouzský institut, Městská knihovna, Ponrepo a Evald. V prostorách bývalé Langhans Galerie společnost Člověk v tísni otevře 31. května centrum pro veřejnost.

„Jsme rádi, že se nám i v současné době zvyšování cen podařilo udržet cenu vstupenek na přijatelných 80 korunách,“ říká ředitelka festivalu Jeden svět Hana Kulhánková.

Režiséři a režisérky filmů promítaných na festivalu:

Carles Caparrós (7. – 9.3.), režisér filmu Zapomenutí (týrání psychicky nemocných v Africe)
Michiel van Erp (12. – 13.3.), holandský režisér filmu Být ženou (osudy starších transsexuálů, kteří podstoupili operaci změny pohlaví v 60. a 70. letech minulého století)
Alain de Halleux (9. – 11.3.), belgický filmový režisér, autor snímku Černobyl – věčná noční můra (dopady jaderné katastrofy na další generace Ukrajinců)
Jet Homoet (7. – 9.3.), nizozemská dokumentaristka, autorka snímku Svatba po Íránsku (intimní vhled do světa fungování íránské rodiny)
Anders Graver + Niels Bjørn (9. – 11.3.), dánští tvůrci filmu Grónsko v bodě nula (problémy s táním ledovců a těžbou ropy v Grónsku)
Marc Isaacs (10. – 11.3.), renomovaný britský dokumentarista, autor filmu Před soudem (portrét několika lidí docházejících do budovy městského soudu v londýnském Highbury)
Sara Ishaq (11. – 13.3.), dokumentaristka jemenského původu žijící ve Skotsku, autorka prvního filmu o jemenské revoluci Důstojnost nemá hranic
Margarete Jangård (10. – 12.3.), producentka kontroverzního snímku Banány na pokračování
Salome Jashi (12. – 14.3.), gruzínská dokumentaristka, jejíž film Bakhmaro byl oceněn na MFDF v Jihlavě a získal zvláštní uznání na festivalu DOK Leipzig
Ilja Kok + Willem Timmers (9. – 11.3.), nizozemští tvůrci filmu Ti druzí, světová premiéra
Maria Kuhlberg (9. – 11.3.), švédská režisérka a protagonistka filmu Jsem lepší (prolomení tabu o domácím násilí v rodině)
Ed Moschitz (9. – 11.3.), rakouský dokumentarista, autor filmu Ilegální máma (příčiny a důsledky ekonomické migrace)
Christopher Nizza + Dara Kell (8. – 11.3.), autoři filmu Drahý Mandelo (příběh občanského hnutí Abahlali, ve kterém se spojili obyvatelé chudinských čtvrtí v JAR proti diskriminačnímu zákonu)
Masha Novikova (8. – 10.3.), nizozemská dokumentaristka ruského původu, autorka filmu Sladká vůně domoviny – světová premiéra
Rafik Omrani (13. – 15.3.), tuniský dokumentarista, režisér filmu o revoluci v Tunisku Fallega 2011
Micha X. Peled (10. – 13.3.), americký dokumentarista, autor filmu Semena hořkosti (problematika genetické modifikace a jejího dopadu na chudé indické farmáře, cena z festivalu IDFA)
Arman T. Riahi (9. – 11.3.), původem íránský tvůrce žijící v Rakousku, autor filmu Schwarzkopf (portrét rakouského rappera s íránskými kořeny Nazara, sonda do životního stylu mladých imigrantů)
Clarissa Seidel + Julia Leser (7. – 9.3.), německé režisérky filmu Radioaktivisté: Japonsko
po Fukušimě (o vlně protestů v tradičně spořádané japonské společnosti)
Tamar Tal (12. – 15.3.), izraelská režisérka byla za snímek Život ve fotografiích oceněna
na festivalu DocAviv (o 96leté Izraelce Miriam Weissensteinové původem z Československa
a jejím vnukovi)
Florent Tillon (10. – 12.3.), autor filmu Detroit, divoké město (velkoměsto, které se stalo symbolem krachu kapitalismu), účast v soutěži dokumentů na MFF Karlovy Vary
Jaan Tootsen (10. – 14.3.), autor filmu Nový svět (inspirativní občanský aktivismus mladých Estonců namířený proti automobilové dopravě v Tallinu)
Femke van Velzen + Ilse van Velzen (7. – 9.3.), autorky filmu Spravedlnost na prodej (podoba soudních procesů ve zkorumpovaném Kongu)
Chanoch Zeevi (9. – 12.3), izraelský tvůrce, autor filmu Hitlerovy děti (o potomcích příslušníků nacistické elity)

Hlavní porota
Ali Samadi Ahadi (7. – 12.3.), dokumentarista, scenárista, divadelní a filmový režisér íránského původu; s filmem Věznice Írán získal Cenu za nejlepší režii na festivalu Jeden svět v roce 2011
Susanna Harutyunyan (6. – 12.3.), filmová kritička a umělecká ředitelka Mezinárodního filmového festivalu Golden Apricot v arménském Jerevanu
Petr Lom (6. – 15.3.), kanadský dokumentarista českého původu, autor zahajovacího filmu Zpět na Tahrír
Sara Rüster (7. – 12.3.), manažerka pro festivalovou distribuci dokumentárních filmů
v mezinárodním oddělení Švédského filmového institutu
Robert Sedláček (7. – 12.3.), oceňovaný český režisér a scenárista dokumentárních i hraných filmů
Porota Rudolfa Vrby
Noha Atef (7. – 13.3.), egyptská bloggerka, novinářka a lidskoprávní aktivistka
Willy Fautré (7. – 12.3.), ředitel lidskoprávní organizace Human Rights Without Frontiers International se sídlem v Bruselu
Naung Latt (6. – 15.3.), lidskoprávní aktivistka z národa Kachin na severu Barmy
Jelena Milašina (6. – 15.3.), investigativní novinářka z ruského nezávislého deníku Novaja Gazeta
Paul Radu (6. – 12.3.), novinář a výkonný ředitel sítě organizací z jihovýchodní Evropy věnujících se problematice mezinárodního organizovaného zločinu a korupce

Kromě dokumentaristů přijedou také zástupci např. těchto festivalů:

The Art of Freedom FF, Barma
Karama HRFF, Jordánsko
One World Kyrgyzstan
Dokufest, Kosovo
DOCaviv Izrael
Pravo Ljudski HRFF, Bosna a Hercegovina
MakeDox, Makedonie
Human Rights Film Festival in Palestine

„Cílem je vytvořit pouze jeden zákon, se zapracováním současných zkušeností z oblasti audiovizuální a kinematografické tvorby. Zákon současně precizuje postavení a činnost Národního filmového archivu a Státního fondu kinematografie,“ řekl na tiskové konferenci premiér Petr Nečas.

Dochází také ke změně v oblasti financování. Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie například nyní dostává korunu z každé prodané vstupenky do kina, nově by to mělo být jedno procento z ceny vstupenky.

Subjekty, které by se na financování fondu podílely, by podle návrhu zároveň mohly u fondu žádat o podporu, jejich zástupci by byli voleni do jeho výboru. Tento model vychází z Koncepce podpory a rozvoje české kinematografie, kterou vláda schválila už v prosinci 2010.

Zákon se nijak nedotýká pobídek pro filmový průmysl, ani nemá nic společného s dokumentem ACTA či jinou kontrolou a omezením internetu, uvádí vládní v tisková zpráva. Nový zákon o audiovizi má nahradit dosavadní právní normy ze začátku 90. let.

Film Umělec vyhrál v kategoriích – nejlepší film, režie, mužský herec, kostýmy a hudba.

Pět cen dostal také 3D film Martina Scorseseho Hugo, ale ne v těch nejhlavnějších kategoriích. Meryl Streepová dostala cenu jako nejlepší herečka za film Železná lady (The Iron Lady).
Z cizojazyčných snímků zvítězilo íránské drama Rozchod (A Separation).

Vítězové letošních cen Oscar 2012 v hlavních kategoriích

Nejlepší film

Umělec (The Artist) – Thomas Langmann (producent)

Nejlepší celovečerní animovaný film

Rango – Gore Verbinski

Nejlepší mužský herecký výkon

Jean Dujardin (Umělec – The Artist)

Nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli

Christopher Plummer (Začátky – Beginners)

Nejlepší ženský herecký výkon

Meryl Streep (Železná lady – The Iron Lady)

Nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli

Octavia Spencer (Černobílý svět – The Help)

Nejlepší režie

Umělec (The Artist) – Michel Hazanavicius
Nejlepší adaptovaný scénář

Děti moje – Alexander Payne a Nat Faxon & Jim Rash

Nejlepší původní scénář

Půlnoc v Paříži – Woody Allen

Nejlepší cizojazyčný film

Rozchod (A Separation) – Írán

Umělecká režie

Hugo -  Dante Ferretti; Francesca Lo Schiavo

Kostýmy

Umělec (The Artist)  – Mark Bridges

Hudba

Umělec (The Artist) – Ludovic Bource

Výsledky viz: www.oscars.org

Režisérka Agnieszka Holland (nar. 1948), jež pochází z Polska, vystudovala pražskou FAMU a v současné době působí v USA, pro HBO nepracuje poprvé. Podílela se na natáčení kriminálního seriálu The Wire – Špína Baltimoru, spolupracovala také na seriálu Treme, jehož druhou řadu právě uvádí filmový kanál Cinemax. Je držitelkou řady prestižních uznání a festivalových cen. Její drama Bittere Ernte (1985) bylo nominováno na Oscara, další oscarovou nominaci obdržel její scénář k dramatu Evropa, Evropa (1990), jež získalo Zlatý glóbus za nejlepší neanglicky mluvený film. K autorčiným dalším známým titulům patří Julie na cestě domů (2002) a historická freska Jánošík: Pravdivá historie (2009), kterou režírovala spolu se svou dcerou Kasiou Adamik. Hrdinou autorčiny novinky In Darkness (V temnotách, 2011) je skutečně existující muž, jenž za války pomáhal Židům v okupovaném Lvově. Film je jedním z kandidátů na oscarové nominace, které budou vyhlášeny v lednu 2012.

Tvorba HBO Česká republika
Původní tvorbu společnosti HBO Česká republika odstartoval v roce 2004 pořad Na stojáka, který na naše obrazovky přinesl dosud neznámý žánr „stand-up comedy“ a postupně vyprofiloval řadu originálních bavičů. Další krok znamenaly dokumenty z cyklu Bez cenzury, vzešlé ze scenáristické soutěže. Vítězný snímek Erotic Nation (2009, režie: Peter Begányi) poukazoval na proměny novodobého slovenského národa v souvislosti s tamějším erotickým byznysem. Film Nebe Peklo (2010, režie: David Čálek) vyprávěl o komunitě lidí, jež objevili rozkoš v bolesti, a přerůstal v úvahu o hraničních formách svobody.

Společnost HBO Česká republika se výrazně podílela také na dokumentu Ježíš je normální (2008, režie: Tereza Nvotová), polemizujícím s excesy během autorčiny náboženské výchovy, a na svědectví Vítejte v KLDR! (2009, režie: Linda Jablonská) o skanzenu totality v Severní Koreji. V cyklu Bez cenzury byla realizována rovněž hudební road-movie For Semafor (2010, režie: Miroslav Janek) zobrazující zrod alba, na němž naše avantgardní kapely a sólisté nově interpretují hity Suchého a Šlitra. Kronika Zachraňte Edwardse (2010, režie: Dagmar Smržová) líčila osudy mladého páru, který se navzdory lékařským doporučením rozhodl přivést na svět postižené dítě.

Dokument Chrámy těla (2010, režie: Ivan Pokorný) přiblížil kuriózní svět ženské kulturistiky, film Tantra (2010, režie: Benjamin Tuček) nahlédl do nestandardních praktik ovládání mysli i sexu na tantrických seminářích. Portrét Rock života (2011, režie: Jan Gogola ml.) se zabýval osobností rockera Oldřicha Říhy z legendární skupiny Katapult. Sonda Generace Singles (2011, režie: Jana Počtová) se věnuje šesti typickým reprezentantům života bez stálých partnerů, dokument Venku (2011, režie: Veronika Sobková) sleduje osudy tří bývalých delikventů, jež se pokoušejí integrovat do života na svobodě.

Do sféry hrané tvorby vstoupila HBO Česká republika celovečerním debutem režiséra Jaroslava Fuita Dvojka (2009). Tato nízkorozpočtová road-movie vypráví o současném mladém páru, k němuž se během dovolené ve Skandinávii připojí zdánlivě sympatický tulák. Na tento trend HBO Česká republika navázala podporou další celovečerní prvotiny, punkové road-movie DonT Stop režiséra Richarda Řeřichy. Nejnovějším počinem je pětačtyřicetidílný seriál Terapie (2011).

(Zdroj: tisková zpráva HBO Česká republika, náhledové foto Aldo Ardetti licence Creative Commons)

Děj filmu se odehrává v Madridu na počátku 21. století. Policejní inspektor Santos Trinidad (Jose Coronado) se opilý na cestě domů zapojí do trojnásobné vraždy. Na místě je však svědek, kterému se podaří uniknout a může svědčit proti němu. Santos se pokouší svědka vyhledat a odstranit . Mezitím soudce Chacón, který trojitou vraždu vyšetřuje, a dělá pokroky v hledání vrahů. Santos i Chacón brzy zjistí, že co se zdálo jako jednoduchý případ obchodu s drogami je ve skutečnosti něčím mnohem nebezpečnějším, píše španělský distributor k ději filmu.

Dokumentární film Kristiny a Iva Pavelkových je zveřejněn na internetu rok od úmrtí českého spisovatele Arnošta Lustiga . „Dává naposledy prostor jeho příjemnému lidskému projevu a smyslu pro vyprávění,“ uvádí k premiéře portál. Lustiga v dokumentu doprovází a doplňují jeho blízcí a známí, z mj. výpovědi jeho sestry Hany a spoluvězně z koncentráku Jiřího Justice. Nejvíce pozornosti věnují tvůrci filmu Lustigově válečné a poválečné zkušenosti.

Viz: DAFilms.com

Arnošt Lustig, duben 2009 (auto Jiří Nedorost licence Creative Commons)

Historický film Královská aféra (En kongelig affære / A Royal Affair) vybraný do letošní mezinárodní soutěže natáčela v českých lokacích významná dánská produkční společnost Zentropa mimo jiné v koprodukci s domácí produkční společností Sirena Film, jejíž vklad činil 39% rozpočtu. Výpravný dobový film s Madsem Mikkelsenem v hlavní roli vznikal v Česku od března do května 2011. Zentropa je renomovanou společností, spojovanou nejčastěji se svým zakladatelem, světově proslulým režisérem Larsem von Trierem a filmovým hnutím Dogma 95.

Film je romantickým příběhem lásky lékaře a dánské královny z druhé poloviny 18. století. V Česku mu jako kulisy sloužily zámky a stará města jako Český Krumlov, Kroměříž či Kačina a další.

Stříbrného medvěda za herecký výkon v Královské aféře dostal Mikkel Boe Følsgaard  za roli krále Christiana VII.

Stříbrného medvěda za scénář Královské aféry mají režisér a scénárista Nikolaj Arcel a scénárista Rasmus Heisterberg.

Trailer Královské aféry:

Plakát Královské aféry:

Dalším český snímkem na Berlinale byl  film Příliš mladá noc, který se představil v programu Forum. Mezi 38 filmy cenu nezískal. Je to absolventský film na FAMU sedmadvacetiletého slovinského režiséra Olma Omerzu, který žije v Praze.

Jiří Konečný, producent filmu k pozvání do prestižní berlínské sekce uvedl: „Jsem velmi rád, že absolventský film začínajícího režiséra byl vybrán na prestižní festival do Berlína. A jsem vděčný za podporu, kterou nám při tom poskytlo České filmové centrum, se kterým spolupracujeme již od začátku své existence. Bez takové organizace by pro české filmy bylo rozhodně složitější dostat se na zahraniční festivaly.“ říká Jiří Konečný ze společnosti Endorfilm, která snímek produkovala. Koproducenty Česká televize, Studio FAMU a slovinská společnost Arsmedia.

Světovou premiéru měla Příliš mladá noc v Berlíně 13. února 2012 ve 22 hodin. Do české distribuce by měl být uveden 22.3.2012

„České filmy jsou již tradiční součástí programu Fóra. Mají odvahu vyprávět citlivé příběhy a jak se v tomto případě ukázalo, dotýkají se zásadních etických témat naší doby. Takovým filmům chceme dát místo v programu Fóra a tím i režisérovi a producentovi film Příliš mladá noc nabídnout na Berlinale veřejný prostor, jaký si zaslouží,“ řekl Christoph Terhechte, ředitel sekce FORUM na Berlinale

 České filmy se na Berlinale představily projekcemi také v rámci zdejšího filmového trhu. Letos do Berlína zamířilo 6 titulů – Cigán režiséra Martin Šulíka, Perfect Days – I ženy mají své dny režisérky Alice Nellis, Slámova Čtyři slunce, Vorlíčkova pohádka Saxána a Lexikon kouzel, Nevinnost Jana Hřebejka a Alois Nebel Tomáše Luňáka.

„Pět ze šesti uváděných filmů již má mezinárodního prodejce, což svědčí o tom, že zahraniční agenti u českých snímků vidí komerční potenciál. Navíc většina filmů uváděných na filmovém trhu vznikla v mezinárodní koprodukci a i to ukazuje cestu, která směřuje na mezinárodní trh,“ říká Jana Černik z Českého filmového centra, které zastupovalo podesáté naši kinematografii formou stánku na zmíněném Evropském filmovém trhu (European Film Market).

Ve stánku s názvem Central European Cinema Stand ČFC zastupoval národní kinematografii společně se Slovinským filmovým centrem a se Slovenským filmovým ústavem. Stánek nabídl českým zástupcům filmového průmyslu tedy distributorům, producentům, zástupcům festivalů atd. zázemí pro pracovní schůzky, jednání a tvůrčí setkání. Partnery stánku byla MFF Karlovy Vary a Barrandov Studios.

Foto Whitney Houston, 1991:

Zdroj:  cs.wikipedia.org/wiki/Whitney_Houston