Bunny a býk

Autor: Artur Kononov| 21. Červen 2010 | Přečteno: 365x |

Velmi netradičně pojatá road movie dvou kamarádů, kteří se rozhodli kouknout se po Evropě a zažít nějaké to „vzrůšo“. Bunny a býk má potenciál přitahovat diváky a to hlavně díky jeho zcela originálnímu ztvárnění v podobě kartónových kulis.

Snímek popisuje příběh o výletů dvou znuděných kamarádů, které doprovází pro britskou kinematografii netradiční kulisy, koláže a karikatury. Film, který pohltil pouze 750.000 liber, nám přináší osvěžující pohled. Ve skrze průměrného příběhu, je jeho zpracování jednoduše geniální.

Bunny a býk (Bunny and the Bull) z dílny tvůrců kultovního britského sitcomu Mighty Boosh, vypráví příběh o zakomplexovaném Stephenovi (Edward Hogg), který trpí agorafobií (v širším smyslu strach z opuštění domova). Díky jeho nastřádaným věcem snad všeho možného, které má po celém bytě, vzpomíná na cestu, kterou kdysi podniknul se svým sukničkářským přítelem Bunnym (Simon Farnaby). Vzpomínky nás provázejí nevšední krajinou přes Polsko až do vášnivého Španělska, kde se Bunny úmyslně střetne s býkem, aby se mohl stát toreadorem (jeho velký se). Cestu jim zkříží charismatická servírka Eloisa (Verónica Echegui Fulcher), která je doprovází cestou na španělskou fiestu. Eloisa na Stephena zapůsobí natolik, že se do ní zamiluje, bohužel jeho povaha introverta mu nedovolí dát jeho city najevo, proto si ho Bunny dobírá jako losera. Cestou potkávají mnoho zajímavých lidí a díky Bunnymu se dostávají do nepříjemných malérů. Velmi komickou roli, zde zaujímá bezdomovec, který má úchylnou zálibu ve zvířatech.

Po celou dobu je film doprovázen klasickým britským černým humorem. Herecké trio Hogg, Farnaby a Echegui neměli moc prostoru se více předvést, každopádně britské hlášky to jistí. Hudba působí velmi přirozeně a skvěle doplňuje atmosféru jednotlivých scén. Bohužel zde musím zmínit neschopný děj, který shazuje celý pocit z toho díla a působí samoúčelně.

Příjemně zvláštní a originální zpracování road tripu po Evropě je opravdu dokonalé, jenže děj znatelně pokulhává. Ústřední trojice stejně jako jejich hlášky jsou zábavné a výše zmíněné kulisy působí zajímavě.