Seriálová tvorba se každý rok rozrůstá o neuvěřitelné množství nových přírůstků, ale málokterý z nich si dokáže najít tu správnou cestu k divákovu srdci. Skvělých seriálů je velká řada (a těch špatných je ještě mnohem víc), my jsme se pokusili vybrat to nejlepší z celé historie. Výběr jsme zúžili na ty, jejichž kvalitu už otestoval zub času, na seriály, které se vymykaly a měnili zaběhlá pravidla televizní tvorby. I proto se v našem výčtu mohou objevit nebo naopak chybět překvapivé kousky, s kterými nemusíte souhlasit, a to je samozřejmě naprosto v pořádku. Možná, že ale právě díky našemu žebříčku objevíte svou novou televizní lásku, o jejíž existenci jste předtím neměli vůbec tušení, nebo na některý ze zmíněných televizních výtvorů pohlédnete v úplně jiném novém světle a právě to byl jeden z našich cílů.

Simpsonovi (1989-Současnost)

Autorka „The Tracy Ullman Show“ z roku 1987 asi netušila, že třicetisekundové skeče obsažené v její varietní show jsou zárodkem pro nejdelší zábavný pořad vysílaný v hlavním vysílacím čase v celé historii televize. Přesto se tomu tak stalo a Simpsonovi mají za sebou neuvěřitelných 22 sezon plných satirického humoru, zábavy a cameo rolí. Matt Groening stvořil seriál, do kterého by se i Chuck Norris snažil dostat jako moucha, kterou zaplácne Homer plátkem pizzy, kterou následně i s mouchou sní a zapije nejslavnější fiktivním pitím historie, pivem Duff. Co je na žlutých postavičkách, které měli podle autorů svou barvou co nejvíce zaujmout typického amerického diváka přepínajícího programy tak skvělého?

Simpsonovi jsou totiž klasickou rodinkou z americké střední vrstvy, ve které se odráží všechny dobré i špatné vlastnosti konzumní společnosti. Každý díl s sebou přináší klišé, reflexi politické (Sarah Palin) nebo sociální (přistěhovalci např. z Indie, situace, odraz amerických ikon, jako jsou klasické kreslené seriály přenesené do fiktivního příběhu Itchy a Scratchy, ale také samotných amerických občanů. Autoři se nebojí zakousnout i do známých pop-kulturních postav a symbolů, které nemá cenu se ani snažit jakkoliv jmenovat a to nemluvím o citacích stovek možná i tisíc filmů. A co Bart, který píše pokaždé jinou větu na školní tabuly, nebo nesmrtelné vtipkování s gaučem, když se rodina Simpsonů sejde u své milované televize? Simpsonovi se rychle stali součástí americké, ale i celosvětové televizní kultury a divák je stále více vnímá jako vlastní současníky (vždyť slaví Vánoce i Halloween jako my, diváci). Jsou tu s námi 22 let, jak dlouho ještě vydrží jejich vysoký komediální standard, který se nevyhýbá zakolísání, ale nabízí zábavu napříč věkem i vzděláním?

Buffy, Přemožitelka upírů (1997-2003)

V naší kotlině považován za hloupý seriál pro náctileté diváky, v zámoří jeden z největších televizních kultů historie a hlavní téma pro stovky odborných prací na těch nejrenomovanějších univerzitách. Zpočátku fádní námět o náctileté blondýně, která mlátí pekelné stvůry hlava nehlava, totiž může bez jakýchkoliv problémů apelovat na nevrcholnější produkt televizní tvorby historie, jehož překonání je (téměř) nemožné.

Buffy, Přemožitelka upírů není totiž ani v nejmenším hloupé béčko, ale syrové a detailně propracované drama o dospívání mladé dívky, jenž osud obdařil nadlidskými schopnostmi, které ona sama nikdy nechtěla a jsou jí pouhou překážkou v tom, po čem touží nejvíce – normálním životě.

Ač se to na první pohled nezdá, tak celkové vedení děje seriálu je na svou a i současnou dobu stále průlomové a bezmezně originální. Zatímco zpočátku jsou problémy přicházející s dospíváním vyobrazovány pomocí důmyslných metafor, tak v druhé polovině se seriál transformuje do jednoho silného a až po okraj emocemi nabitého dramatu. Buffy vyniká také jedinečnou a velmi propracovanou psychologií postav, ať už hlavních nebo pouze epizodních. Každá z nich reprezentuje určité stádia či stavy na cestě v životě a úskalí, které mohou potkat či již potkaly každého z nás. Zatímco tedy hlavní hrdinka je v první řadě lehce naivní holka, odmítající podřízení se autoritám, tak na konci se již jedná o dospělou a odpovědnou ženu, která je plně smířena se svým osudem. Špičková je i choreografie soubojů, nápaditá mytologie a hlavně příběhové linky, které se každým nadcházejícím dílem boří všechna seriálová dogmata jako domečky z karet.

Rodina Sopránů (1999–2007)

V každém výběru nejlepších seriálů se objevují Sopránovi a ve většině případů se dokonce umisťují na té úplně nejvyšší příčce. Tahle pozice je naprosto zasloužená a tenhle výtvor z produkce HBO je bez nadsázky něco, jako legendární Kmotr mezi seriály a to jak kvalitou, tak i svým mafiánským tématem. Mafiánské aktivity a intriky jsou ale jen jednou z mnoha vrstev téhle výjimečné podívané.
Hlavním hrdinou příběhu je hlava mafiánské rodiny Tony Soprano. Charismatický chlápek, z kterého jde strach, ale zároveň s ním soucítíte a přivřete oči i nad jeho leckdy brutálním neurvalém chování.
I díky tomu se Sopránovi tolik odlišují od jiné žánrově podobné konkurence. Cosa Nostra je tu samozřejmě prezentována jako způsob obživy, šance na rychlé zbohatnutí a získání moci, ale zároveň i jako velká hrozba pro mafiány samotné. I tihle krvelační gangsteři mají své rodiny, o které se bojí, snaží se vést normální život a divák jej prožívá spolu s nimi. Sopránovi jsou seriálem, ke kterému sednete a neodtrhnete se. V šesti sezónách se nevyskytla jediná horší epizoda, každá byla něčím zajímavá, každá posouvala vývoj postav dál a některé díly jednoduše braly dech. Navíc vůbec poslední scéna celého seriálu je natočena tak geniálním a mysteriózním způsobem, že ještě dnes se o jejím významu vedou bouřlivé diskuse.

.

.

.

Battlestar Galactica (2004-2008)

Dvanáct lidských kolonií bylo napadeno Cylony, člověkem stvořenými umělými bytostmi, které se po mnoha letech v exilu vrátili, aby vyhladili svého tvůrce. Několik lodí, včetně vysloužilé válečné lodi Battlestar Galacticy, uniklo útoku a jako nositelé pozůstatků lidské civilizace je na nich, jakým směrem půjde lidstvo teď. Nemají však mnoho času, protože v zádech mají Cylony a ani svaté svitky, které mluví o tajemné 13. kolonii s názvem Země, nepředstavují příliš velkou naději.

Tvůrci pojali tuto hvězdnou výpravu za hledáním nového světa na pozadí civilizační krize jako výpravnou a komplexní sci-fi s důrazem na silné charaktery a jejich psychologii a pojetí velkého množství (civilizačních, lidských, náboženských) motivů. Pro někoho se může zdát právě tahle komplexnost a  dokumentárnost (vizuální i formální) jako nudný aspekt, ale opak je pravdou. Vždyť v seriálu se řeší problémy s nedostatkem vody či paliva a dojde i na problémy okolo řízení zbytků lidstva, kde se setkává vojenský, politický a sociální přístup. Polyteismus proti monoteismu, víra v pravdivost pradávných svatých textů o putování zbytků lidského pokolení a jejich hledání 13. kolonie, seriál však nezapomíná ani na klasická témata směru civilizace ženoucí se za vlastní nesmrtelností a bezchybností, která stojí za stvořením umělého života, v tomto případě Cylonů. Na skvělé atmosféře a vnímání depresivní atmosféry má svůj podíl nejen dokumentární zpracování, ale také prakticky neustále se zmenšující číslo zbývajících přeživších na vesmírných lodích na počátku každého dílu. Remake, který ve všech aspektech překonává svůj předobraz, nabízí dokumentární a komplexní pohled na vesmírnou výpravu za novým domovem a obnovil zájem o sci-fi na televizních obrazovkách.

M*A*S*H (1972-1983)

Každoročně vznikají desítky komediálních seriálů po celém světe. Je zde ale jeden, který zůstávám králem žánru i po téměř čtyřech dekádách od svého vzniku a je jím právě M*A*S*H, televizní kaleidoskop těch nejabsurdnějších a zároveň i nejpravdivějších momentů v životě.

Politicky korektní dílo, které  předběhlo svou dobu o několik let. Zatímco původní film se točil okolo tématu, že z války se člověk jednou dočista zblázní a začne dělat voloviny, tak seriál je mnohovrstvé dílo, zakládající se na mezilidských vztazích a kvalitním humoru. Ten zprostředkovává různorodá paleta komických a zároveň i vážných postav, v čele s válku odmítajícím kapitánem Hawkey Piercem, za jehož ztvárnění si herec Alan Alda zajistil ve světě filmu nesmrtelnost.

Seriál  je mimo vytříbenou komedii i zároveň velmi duchaplným dramatem, které otevřeně řeší lidské předsudky jako homosexualitu či rasismus vůči národnostním menšinám s důrazem na fakt, že pouze doba největší krize dokáže stmelit dohromady jinak rozhádané a povrchní lidstvo. A právě díky těmto aspektům navždy zůstane M*A*S*H na pomyslné první příčce televizní zábavy i poté, co všechny ostatní projekty stejného žánru zahalí prach zapomnění.

.

.

.

.

Star Trek: The Original Series (1966-1969)

Právě touto sérií začalo dnes už legendární vesmírné putování lodi Enterprise. Původní Star Trek sice nedosahuje kvalit těch nejlepších seriálů, ale díky své obrovské popularitě a velkému vlivu nejen na sci-fi, ale celou pop kulturu, si místo mezi nejlepšími zaslouží. Když se ale seriál začal vysílat, jen málokdo mohl tušit, že půjde o fenomén takových rozměrů. Už od začátku se tvůrci museli potýkat s nízkým rozpočtem a bylo to hodně znát. Papundeklové kulisy a podivné teplákové soupravy, ale přesto příval věrných fanoušků nezastavil. „TOSka“ jak původní sérii nazývají čeští fandové, v sobě prostě měla něco zvláštního a magického. Celé to objevování neznámých planet a mimozemských ras bylo a stále je velice atraktivní téma. Vše umocňují skvělé charaktery v čele s Jamesem Kirkem a především jedinečným Spockem, kteří dnes patří mezi vůbec nejslavnější filmové charaktery.

Po třech sezónách posádka Enterprise ukončila svou cestu a oživila ji až o sedm let později v animovaném seriálu Star Trek: The Animated Series a poté ještě v 6 celovečerních filmech, z kterých vyčnívá hlavně ten druhý s podtitulem Khanův hněv. Kirk a spol. ale nakonec vkročili i do nového milénia. Omlazená posádka s novými představiteli se v roce 2009 vrátila v bombastickém snímku s prostým názvem Star Trek. Díky němu tahle vesmírná sága znovu žije, ale byla to právě „TOSka“, která to celé dobrodružství začala. A co dodat na závěr? Snad jen: „Žijte dlouho a blaze.“

.

.

Akta X (1993-2002)

Po seriálu Twin Peaks byla připravená půda pro nové seriály plné tajemna, silných charakterů, vnitřních příběhů postav dotvářejících hlavní linii seriálu samotného, a tak přišla Akta X. Mysteriózní seriál se dvěma agenty, Foxem Mulderem (David Duchovny) a Danou Scullyovou (Gillian Andersonová). Vyšetřování paranormálních jevů a událostí spojených s mimozemšťany je doprovázeno neustálou názorovou diskuzí Foxe, věčného snílka nepotřebujícího důkazy, aby věřil v nadpřirozeno, na zelené mužíčky vysoko nad našimi hlavami, s Danou Scullyovou, která jako doktorka je k podobným nevysvětlitelným událostem skeptická.

Chris Carter, který fenomén Akt X vytvořil, se nechal inspirovat nejen filmem Všichni prezidentovi muži, ale také různými (ne)pravdivými konspiračními teoriemi, ze kterých dodnes seriál těží velkou část své slávy. Ke slovu se nedostanou jen zmíněné paranormální jevy, mimozemšťané, únosy lidí a pokusy na nich, ale také geneticky upravení a vyšlechtění jedinci a vládní konspirace sahající do nejvyšších míst. Seriál také přišel v době, kdy se rozvíjel důraz na sledovanost. Od počátku vysílání do páté sezony se sledovanost zvyšovala z 9,2 na 17,1 milionů diváků, což jí vyneslo na 11. místo ve sledovanosti a seriál předběhl dokonce rodinu Simpsonových. Akta X měla všechno, co seriál v devadesátých letech potřeboval. Dobré herce, divácky zajímavé téma plné konspirace a nadpřirozena, temnou atmosféru dotvářenou fascinující ústřední melodii od Marka Snowa a v neposlední řadě tvůrce, který se nebál vstoupit do zapovězených vod televizní tvorby. „Pravda je někde tam venku.“

The Wire (2002-2008)

Když na počátku nového tisíciletí dorazil na televizní obrazovky tento seriál z policejního prostředí, vznikající pod záštitou HBO, tak kritika z celého světa málem dostala infarkt, neboť doposavaď platilo, že projekty o mužích zákona byly pouze epizodní blockbustery pro masu, s minimální nutností používat šedou kůru mozkovou. The Wire ale všechno změnil.

Důvod, proč se tento seriál objevuje v nejlepší desítce televizní tvorby po celém světě je velmi prostý – důraz na realističnost. Každá řada se točí pouze okolo jednoho případu, který může bez problému trvat i několik měsíců či let a když už konečně s hlavními hrdiny divák doputuje k zasloužilému dopadení, tak se klidně může stát, že nohy vyšetřovacímu týmu podrazí právě ten byrokratický systém, který se oni snaží ochránit a prosazovat. The Wire je taktéž myšlenkově obsáhlým dílem, jenž si pohrává s otázkami „kde končí dobro a začíná zlo“ a pokud vůbec nějaká hranice mezi těmito faktory existuje či faktem, že ať děláte cokoliv, tak kriminální činnost nikdy není možné zastavit, protože je to přirozenou součástí lidské existence. Hlavní postavy tentokrát nejsou Supermani z Kobry 11, ale normální lidé, kteří skrze policejní práci utíkají před problémy v osobním životě a nejednou musí řešit morální dilem ohledně zaměstnání, které již několik let vykonávají. The Wire je zkrátka absolutně jiný a právě díky tomu je tak jedinečným a vrcholným dílem svého žánru.

.

.

.

Městečko Twin Peaks (1990-1991)

Původně mělo jít o zfilmování životopisu „The Goddess“ o Marylin Monroe, ale kvůli právům i nedostatku důvěry Davida Lynche k vyprávění příběhu dívky v nesnázích jako příběhu, který se opravdu stal, nakonec vzniklo Městečko Twin Peaks. Brzy kultovní seriál, který navždy změnil svět televizního seriálu.

Divák už nebral seriál jen jako vyplnění volného času prázdnou a hloupou zábavou, ale konečně viděl propletenec lidských příběhů se zajímavými postavami a působivou atmosférou. O čem je vlastně tento klenot, který dnes už příliš diváků svou jedinečností pravděpodobně nepřekvapí? Agent Dale Cooper (Kyle MacLachlan) přijíždí do malebného a na první pohled ideálního městečka s názvem Twin Peaks vyšetřit vraždu místní královny krásy, Laury Palmerové (Sheryl Lee). Hledání vraha krásné, ale ne tak úplně nevinné dívky se brzy mění na odhalování temných tajemství obyvatel městečka. Že není všechno zlato, co se třpytí, věděl i David Lynch, a tak jeho pohled na tajemství městečka působí velmi civilně, promyšleně a i když na dnešní dobu už je trochu utahaný, stále především atmosférou a postavami dokáže uchvátit. Ze seriálu se stal hit, který nutil každý týden sedat diváky zpátky do svých prosezených gaučů a sledovat Cooperovo hledání tajemného Boba. To se dělo i díky faktu, že většina dílů končila „cliffhangerem“, která stavěla diváky do situace plné očekávání dalšího dílu a směru dalšího vývoje postav a příběhu. Nabourání klasických amerických klišé, jako je dívka od vedle nebo dokonalé městečko v horách, málokdo zvládl tak skvěle jako David Lynch a jeho herecký ansábl.

.

Přátelé (1994-2004)

Legendární sitcom, který oslovil neuvěřitelně širokou škálu diváckého spektra. Staří, mladí nebo děti, všichni tuhle partu milovali. Mánie, kterou tenhle seriál vyvolal, je i na dnešní poměry něco výjimečného. Lidé se oblékali jako jejich televizní vzory, měnili podle nich účesy, prostě se snažili být jako oni. Příběhy šesti kamarádů, kteří až příliš často vysedávají v jedné kavárně na Manhattanu, se staly obrovským hitem a to nejenom díky dokonale napsaným vtipným scénám, ale také jednoduše proto, že se diváci mohli se svými hrdiny sžít. Přátelé často řešili úplně normální věci, ať to byly milostné vztahy, problémy v práci nebo třeba otravné návštěvy rodinných příslušníků.

Ve své době byl tenhle seriál naprostou komediální špičkou. Díly byly většinou skvělé a i ty slabší rozhodně dokázaly pobavit. Až poslední tři sezóny zaznamenaly menší kvalitativní skluz, ale pořád nešlo o nic drastického. Tvůrci si tak zaslouží poklonu, že seriál zbytečně nenatahovali a ukončili ho v době, kdy byl seriál stále ve velice slušné formě. A těch dlouhých deset let, po které Přátelé brouzdali televizními obrazovkami, jen dokazuje, o jak ojedinělý projekt šlo. Zapomenout se také určitě nesmí na přímo monstrózní seznam slavných herců, kteří se v Přátelích objevili. Byli mezi nimi např. Brad Pitt, Julia Roberts, George Clooney, Sean Penn a mnoho dalších, přesto všechny pravděpodobně zůstanou ve stínu nezapomenutelného Bruce Willise a jeho „mašiny na lásku“, která je už prostě kultovní.

.

.